O podivuhodném genetickém kotouči, na kterém je zobrazen vývoj lidského plodu od početí až k narození lidského jedince, informoval světovou veřejnost jako první švýcarský spisovatel Erich von Däniken v roce 1982 ve své knize Strategie bohů. Přesný věk artefaktu není znám, protože je vyroben z černého kamene – lyditu, no několik analýz ukázalo, že by mohl pocházet z předkolumbovského období. Kdo mohl v té době vědět jak pod mikroskopem vypadá lidská spermie?
Záhada genetického kotouče
Majitelem genetického kotouče, ke kterému se archeologové nechtějí velmi vyjadřovat, je kolumbijský profesor Jaime Gutierrez. Artefakt mu v 70. letech minulého století přinesl amatérský hledač pokladů, od kterého černý kotouč odkoupil. Černý kamenný kotouč měří v průměru 22 centimetrů, a hmotnost má asi 2 kilogramy. Na obou jeho stranách jsou vyryty obrázky, které jak později profesor Gutierrez zjistil, znázorňují jednak vývin obojživelníka – od pulce až po žábu, a na druhé straně je zobrazen vývin lidského plodu – od spermie, přes početí až po narození. Na okraji kotouče je vyryt symbol hada, který je v mnoha kulturách symbolem plodnosti. Uprostřed kotouče je otvor, do kterého jak předpokládá profesor Gutierrez, mohla být upevněna nějaká tyč, a mohlo se tak kotoučem otáčet.
Geologové z Technické univerzity v Bogotě Gutiérrez potvrdili, že černý kotouč pochází z předkolumbovského období. Další expertiza přírodního a muzea ve Vídni potvrdila, že disk z černého lyditu nese jasné stopy eroze, takže se nejedná o padělek, jak si mysleli někteří archeologové. Přesný věk artefaktu se sice zjistit nedá, ale je zřejmé, že je mnohem starší než první mikroskop. Otázkou proto je, jak mohla nějaká stará civilizace, která neměla mikroskop vědět, jak vypadá bičík spermie, či jak probíhá dělení oplodněného vajíčka. Na kotouči je totiž zobrazeno celé početí člověka – oplodněné vajíčko i vývin embrya. Jelikož na druhé straně kotouče je znázorněn vývin žáby, profesor Gutierrez si myslí, že celý kotouč by mohl zobrazovat evoluci od prehistorických obojživelníků k člověku. Mohla mít takové znalosti nějaká starověká civilizace?
Co na to archeologové?
Archeologové, kteří zkoumali tento podivný kotouč, ho nevěděli zařadit do žádné dosud známé jihoamerické kultury, a protože se neuměl přesně určit ani jeho věk, neměli o něj žádný zájem. Navíc samotné výjevy na kamenném kotouči byly pro archeology neznámé, a nevěděli, co by mohli znamenat. Artefakt je tak pro archeology i muzea nezajímavý, a někteří „odborníci“ ho dokonce považují za padělek. Možná proto, jak si myslí profesor Gutierrez, že věk a kresby na kotouči by vyžadovaly zcela nový pohled na rané dějiny lidstva.
Kolumbijský artefakt podle profesora Gutierreze může nést poselství o pravém původu člověka. Mohl by genetický kotouč pocházet z nějaké starověké civilizace, která dosáhla naši úroveň znalostí? A mohly se důležité informace v minulosti zapisovat na takové kamenné kotouče jako dnes například ukládáme informace na CD disky?
Fotogalerie:
