Hnijící těla a nesnesitelný zápach! 10 faktů o hřbitovech a smrti ve viktoriánské éře!

Lidé celý život doufají, že najdou klid aspoň po smrti, ale ve viktoriánské době to pro většinu z nich neplatilo. Nebylo ničím neobvyklým, že na nebožtíka pohřbili dalších tři lidi, případně rozkládající se části těla omylem vykopali a nechali ležet jen tak.

1) Ve viktoriánském období přibývalo nebožtíků každý den geometrickou řadou, ale místa k pohřbívání bylo málo. Pohřebiště ani pozemky kostelů časem nestačily, a tak často nacpali do jednoho hrobu několik rakví. 20 rakví na sobě nebylo ničím neobvyklým.

2) Pokud někomu zemřel milovaný člověk, kromě smutku to dané osobě přineslo i strach z toho, že se probudí a začne ho strašit jako zombie nebo upír. Proto byly občas těla pohřbené obličejem dolů – v případě, že by nebožtík začal hrabat, jen by se prokopal ještě hlouběji do země. Bohatší rodiny stavěly kolem hrobu kovovou klec, která by zabránila probuzené mrtvole utéct z hrobu.

3) Viktoriánské hřbitovy byly plné pohozených kostí a hnijících těl, které tam nechali bezohlední hrobníci, když kopali hrob nový.

4) Pokud našel hrobník pozůstatky staré rakve, prodal ji jako topivo. Přeplněné hřbitovy se tak staly zároveň centrem pro cílevědomé obchodníky.

5) Viktoriánské hřbitovy nesnesitelně zapáchaly. Přispěly k tomu již zmíněné rozkládající se volně pohozené těla. Smrad byl tak strašný, že měl negativní dopad i na zdraví místního obyvatelstva. Situaci vystihl neznámý londýnský hrobník, když řekl, že jeho žumpa voněla oproti hřbitovu jako růže.

6) Hrobníci údajně hrávali hru s kostmi zesnulých. Hra byla podobná dnešnímu bowlingu a jen dokazovala, že za viktoriánských časů byly hřbitovy přecpané k prasknutí a najít kost či kousek těla v rozkladu nebylo ničím výjimečným.

7) K nebezpečným jevům patřily i tzv. mrtvolné páry.

8) Pracovníci museli často snášet nesnesitelný pach pocházející z rozkládajících se těl z kostelů a kaplí. Aroma smrti se snažili lidé překonat s kapesníkem na nose.

9) Na 200 metrů čtverečních hřbitova připadalo většinou 60 až 70 tisíc těl.

10) Během viktoriánské éry byly pohřby komplikovanou záležitostí. Občas bylo jednodušší najmout si lidi, kteří budou během obřadu bez slova postávat u hrobu a tvářit se smutně.