Hrad duchů – Vyšehrad
U rotundy sv. Martina se zjevuje průvod dávných obyvatel Vyšehradu. Tvoří ho rytíři ve starodávné zbroji a kněží a směřují po staré, dnes již zrušené cestě do rotundy. A protože tato stará cesta bývala výš než dnešní silnice, průvod se vznáší nad zemí. Nakonec vstoupí do svatyně zdí v místě, kde kdysi bývaly dveře.
Přímo na hradbách nad Vltavou zase můžete spatřit bílou paní, někdejší kněžnu Libuši. Prochází se tam v dlouhém rouše, obas se usadí v jednom z oken a dívá se na Prahu. Kromě toho hlídá své poklady, ukryté podle pověsti ve vyšehradské skále – zlato, drahokamy, říční perly, lýčené střevíce, mošnu svého muže Přemysla a mnoho dalšího. Pomáhá jí v tom černý pes. Obvykle sedává rovnou u bohatství, někdy však tajnou podzemní chodbou vyběhne ven, podívat se, jak je na světě. Podle legendy mu tam dělá společnost kníže Přemysl a jeho vojsko.
Legendární Čertův sloup sem prý shodil sám ďábel a dodnes na něm někdy sedává v podobě raráška. Vypadá trochu jako veverka, má špičaté uši, kozlí hlavu, přední nohy kratší než zadní a tenký dlouhý ocas se mu ovíjí kolem sloupu.
Poměrně nebezpečný je přízrak bezhlavého francouzského důstojníka, který zde padl jako první z celého francouzského ležení. Bylo to vlastně za trest, protože se neuctivě vyjádřil o Vyšehradu i o kněžně Libuši. Když tady ještě sídlila vojenská posádka, občas škrtíval vojáky na stráži.
V Cihlové bráně může návštěvníka nepříjemně překvapit zjevení oběšence, pokud neví, že právě tady může narazit na ducha stavitele Boučka. Ten se v bráně kdysi skutečně oběsil z lítosti nad tím, na kolik peněz ho její stavba přišla.
