Je tu další teorie, proč kulový blesk prochází sklem
Pozorování kulových blesků jsou známá z celého světa už po staletí. Typický kulový blesk je velký zhruba jako grapefruit a trvá v průměru 20 sekund, ale z vědeckého hlediska jde stále o velkou neznámou. Ještě větší záhadu představují kulové blesky, které procházejí sklem, a objeví se tak například v letadlech.
John Lowke z australského vědecko-výzkumného centra CSIRO se podstatou kulového blesku zabývá už od 60. let, sám ale nikdy žádný neviděl. Zato mluvil s řadou očitých svědků a nabízí novou teorii, která vysvětluje jak vznik kulového blesku, tak jeho schopnost procházet sklem.
Dosavadních hypotéz vysvětlujících vznik tohoto fenoménu je celá řada. Asi nejserióznější je ta, podle níž jsou za jev odpovědné sloučeniny křemíku. Zvažovalo se ale například i mikrovlnné záření z bouřkových mraků, dále okysličené aerosoly, jaderná energie, temná hmota, antihmota a dokonce i černé díry. Lowke všechny tyto teorie odmítá a tvrdí, že podstata jevu není chemická, ale elektrická.
Záběry kulových blesků z různých koutů světa
Podle jeho teorie souvisí vznik kulového blesku s ionty, které zbydou po úderu blesku. Tím se dá i vysvětlit, proč kulový blesk prochází sklem: proud iontů, který se shromáždí na vnější straně skla, vyvolá na vnitřní straně elektrické pole. Tím se stimulují molekuly vzduchu a dojde ke kulovému výboji.
