Největší záhadou v dějinách námořnictva je nepochybně tajuplné zmizení celé posádky z dvojstěžňové plachetnice Mary Celeste. Téměř nepoškozená loď se našla uprostřed Atlantického oceánu a dodnes neumí nikdo říci, jak mohla loď sama na neklidném oceánu proplout neuvěřitelných 926 kilometrů. Vyřeší se někdy tato záhada?
Zatracená plachetnice
Loď Mary Celeste byla dokončena v roce 1861, původní jméno však měla Amazon. Po sérii nehod, kdy se dvakrát srazila s jinou lodí, jednou uvízla na mělčině a dokonce na ní zemřelo několik kapitánů, ji noví majitelé přejmenovali a zaregistrovali v Americe na Mary Celeste. Ani to však nepomohlo, protože největší neštěstí a záhada ji teprve čekala.
Mary Celeste vyplula pod americkou vlajkou z newyorského přístavu 5. listopadu 1872 do italského Janova, kde měla přepravit 1700 barelů denaturovaného lihu. Lodi velel americký kapitán Benjamin Spooner Briggs, kterého provázelo sedm námořníků, jeho manželka Sarah a dvouletá dcera Sophia. Posádku od vyplutí z přístavu už nikdy nikdo neviděl živou, prostě zmizela neznámo kam.
4. prosince 1872 sice loď Mary Celeste spatřil mezi Azory a Portugalskem kormidelník z obchodní lodi Dei Gratia ale jak se zjistilo později, byla zcela bez posádky. Na palubu Mary Celeste vstoupil první důstojník Dei Gratia Oliver Deveau a jeho vyprávění o tom, co na lodi viděl vstoupilo do dějin námořnictva. V útrobách lodi nenašel ani jednoho pasažéra, přesto, že loď byla plně funkční, nebyla vyloupena a měla i dostatek potravin a vody. Mary Celeste měla jen potrhané plachty a v podpalubí bylo asi metr vody.
V kajutách Deveau našel kufry na svých místech, námořníci si zde nechali všechny své osobní věci a cennosti a nebylo vidět ani náznak po balení. Dokonce na jednom stolečku byla ještě otevřená lahvička s lékem proti kašli! Mary Celeste nevykazovala žádnou stopu po boji, velké bouři, nemoci, či požáru. Vypadalo to prostě tak, jako by se všichni jen někam schovali. Jak Deveau později zjistil, chyběl jen kompas, chronometr, sextant (přístroj k určení polohy lodě) a záchranný člun, které Deveau nikde nenašel.
V kajutě kapitána však pod postelí našel italský meč a na stole břidlicovou tabulku, kde bylo v rychlosti napsáno: „Fanny, moje drahá žena Francis MR.“ Nechyběl ani lodní deník, v němž bylo naposledy napsaný záznam z rána 25. listopadu 1872, ze kterého bylo jasné, že loď se tehdy nacházela jižně od Azor. Od tohoto dne až dokud ji nenašla loď Dei Gratia, tedy Mary Celeste zdolala bez zajištěného kormidla a na rozbouřeném moři vzdálenost 926 kilometrů! To nevěděl nikdo z vyšetřovatelů pochopit a stalo se to největší záhadou v dějinách námořnictva.
Neúspěšné vyšetřování
Zástupce britské admirality F. Solly Flood začal okamžité vyšetřování po dotažení lodě do Gibraltaru ale ani po třech měsících důkladného vyšetřování nepřišel Flood ani úřady na to, kde a jak se mohla celá posádka lodi Mary Celeste ztratit. V březnu 1873 soudní dvůr vydal rozsudek, ve kterém stálo:
Nejsme schopni udat příčinu, proč posádka opustila Mary Celeste. Nejsme ani schopni poskytnout uspokojivou rekonstrukci událostí na palubě.
Do té doby se ještě v britské historii nestalo, aby námořnictvo nedošlo k uspokojivému závěru po vyšetřování a dokonce samo rezignovalo. A možná i právě proto vzniklo kolem příběhu ztracené posádky z lodi Mary Celeste tolik neuvěřitelných příběhů, které si vymysleli novináři, námořníci, či dokonce vyšetřovatel Flood, který uvažoval i o tom, že celá posádka byla zavražděna námořníky z lodi Dei Gratia.
Motivem prý měla být tučná odměna za nalezený náklad. Posádka Dei Gratia nakonec dostala podle britských zákonů pětinu částky z ceny lodi a nákladu, což byla tehdy částka 9000 dolarů, v přepočtu na dnešní ceny by to dnes byla částka téměř 178 000 dolarů! Mohl být však toto důvod, aby celou posádku zavraždili a vyšetřovatelé by nenašli žádné důkazy?
Mluvilo se i o výtrusy houby kyjaničky purpurové, která napadá žito, z níž byl na lodi udělaný chléb a pivo. Účinky těchto výtrusů jsou podobné jako po požití drogy LSD, čili posádka mohla mít sklony k sebevraždě. Poukazovalo se i na žlutou zimnici, nebo na nakažené kočky vzteklinou, které na loď sebral kapitán Briggs pro svou dceru. Jiní mluví o únosu posádky piráty (proč však všechny cennosti a náklad nechali na palubě?), o tornádu, které posádku odneslo ale také o UFO, které posádku mohlo unést.
Možných scénářů je velké množství a proto zmizení posádky z Mary Celeste fascinuje lidi ještě i v dnešní době. Tato námořní záhada už asi nebude nikdy spolehlivě a uspokojivě vysvětlena, možná se jen vynoří nové scénáře, co se s posádkou mohlo stát. Záhada však zůstane …
