Klub Bobbyho Mackeye: Bývalá jatka, kde se usídlili duchové zavražděných lidí!

Poblíž amerického města Wilder stojí nenápadný klub nesoucí název Bobby Mackey’s Music World. Toto místo od začátku přitahuje smrt – neustále zde dochází k děsivým jevům a tragédiím. Klubem se údajně pohybují démoni a duchové těch, kteří zde nebo v okolí přišli o život. Pověsti nejstrašidelnějšího klubu v USA tak tento podnik není dlužen ani halíř.

V roce 1850 vyroste u města Wilder na severovýchodě amerického státu Kentucky nenápadná budova, která má plnit roli jatek. Stavební dělníci vykopou v jedné ze suterénních místností budovy v zemi studnu, která má sloužit jako odvod zvířecí krve a nevyužitých vnitřností do nedaleké řeky. Když jsou jatka zprovozněna, hned po několika měsících se krajem rozšíří zpráva, že krev ze zabitých zvířat do oblasti láká mnoho satanistů. Ti prý v noci tajně pronikají do budovy a vykonávají zde temné rituály. Možná sem tak údajně přivolávají zlé síly, které o sobě časem dají vědět.

Až chcípnu, budu tu strašit!
Zhruba o půl století později, v roce 1896, dojde nedaleko jatek k brutální vraždě. Té noci utíká 22letá dívka Pearl Bryan po poli. Je pronásledována svým přítelem Scotem Jacksonem a jeho kamarádem Alonzem Wallingem. „To dítě si nenecháš, Pearl, to ti říkám! Pudeš do Cinicati na potrat!“ řve na ni Jackson. Pearl to však odmítá a svými pronásledovateli je brzy dostižena. Jackson ji povalí na pole a dá své přítelkyni nůž před obličej. „Takže ty si ho nenecháš vzít jo?“ kříčí Jackson. „Nenechám! Pusť mě, ty hajzle!“ vzpírá se Pearl, ale není jí to nic platné. „V tom případě ti ho vezmu sám,“ zařve Jackson a zabodne jí nůž do břicha. Aby dívka nemohla být identifikována, odřízne jí pak z krku hlavu a zbytek jejího těla nechá v poli. Pearl je později policisty i přesto identifikována, oba muži jsou zatčeni a popraveni oběšením. „Spolehněte se, že vás tady budu strašit!“ zakřičí Walling těsně před tím, než se zhoupne na oprátce. Pokud jde o hlavu Pearl, ta se nikdy nenajde. Lidé se však rozpovídají o tom, že Jackson měl vazby na satanisty a hlavu jim dal, aby ji použily při svých rituálech. Skončila tak nakonec v jateční studně?

Zabils otce mého dítěte!

Na počátku 20. století srovnává buldozer jatka se zemí. Ve 20. letech minulého století během prohibice však na místě vyroste nová stavba, která má sloužit jako noční klub a kasino. Záhy po jeho otevření se sem začnou scházet gangsteři z okolí, a uvnitř podniku tak dochází k neustálým násilnostem. V 50. letech je pak budova zrekonstruována a otevřena jako noční klub pod názvem Latin Quater. Někdy v té době se majitelova dcera Johana která je po okolí známá tím, že používá parfém vonící po růžích, zamiluje do zpěváka Roberta Randalla, jenž v klubu čas od času vystupuje. Johana s ním zanedlouho otěhotní. Jakmile se to dozví její otec, stane se nepříčetným a Randalla nechá zabít. Když se Johanně donese, co její otec provedl, otráví ho a v suterénu klubu sama nakonec spáchá sebevraždu. Tím hrůzy, které se na tomto místě dějí, zdaleka nekončí…

Vražda, vražda a zase vražda!

Jako by klub neustále přitahoval smrt, v roce 1978 se v něm odehraje několik hádek mezi návštěvníky, které častokrát skončí vraždou. Policie se rozhodne klub zavřít. Ještě téhož roku ho však koupí contry zpěvák Bobby Mackey a přestaví ho na hudební sál a hostinec. V této podobě klub na místě stojí dodnes. Už za Mackeye začne nebývale prosperovat a o hosty zde není nouze, od prvního dne v něm však začne docházet k velmi podivným jevům. Je to tím, že zde a v nejbližším okolí zemřelo tolik lidí, jejichž duchové se pak na tomto místě usídlili?

Hlasy odnikud

Svědci v klubu popisují místa ve kterých se najednou znatelně ochladí a samovolně se zde pohybují židle či další věci. Mnozí také hovoří o hlasech „odnikud“, které volají jména hostů klubu. Přízrak, který návštěvníci i zaměstnanci údajně pozorují nejčastěji, je duch smutné Johanny. Před tím, než se zjeví, se prý klubem pokaždé line silná vůně růží. Místem však prý prochází i bezhlavý duch nebohé Pearl Bryan, za níž se servilně plahočí přízraky jejich dvou vrahů Scotta Jacksona a Alonza Wallinga. Samotný Mackey si však strašení odmítá připustit. S hosty i svými zaměstnanci se často hádá, aby strašidelné historky a další nesmysly o jeho klubu nerozšiřovali po městě. Pak však přijde den, kdy změní názor…

Něco mě shodilo ze schodů

Mackeyova žena Jane svému muži začne vyprávět o podivných jevech, kterých je sama svědkem. Často prý slýchává šeptavé hlasy a různé kroky a rány v místnostech, ve kterých nikdo není. „Ale prosím tě… Ještě ty s tím začínej, že tady straší,“ mávne rukou MacKey. Na lehkou váhu to však již dlouho brát nebude. Když je jednou Jane v době, kdy je těhotná, ve sklepě, ucítí prý vůni růží a přítomnost cizí bytosti. Když ze sklepa odchází po schodech nahoru, údajně ji něco chytí za ruku. Jane se ze sevření snaží vytrhnout, ale to něco ji nechce pustit. V tu chvíli ucítí silný tlak na hrudníku, který ji shodí dolů. Poté, co se skutálí má po pádu ještě zaslechnout hlas plný hněvu, který říká: „Odejdi!“ Lékaři po této hrozné události mají co dělat, aby Jane nepřišla o dítě. Nakonec se ho však podaří zachránit. To, k čemu došlo, velmi připomíná osud, který potkal Pearl Bryan a Johanu, které byly v době své smrti také těhotné. JE to jen náhoda? A co Jane shodilo ze schodů? Byla to právě Johana? Šokovaný Mackey je touto událostí natolik otřesen, že začne hovořit o tom, jak klub zbourá a postaví nový na jeho místě. Těmto slovům však nakonec nedostojí a záhadné události pokračují…

Je studna branou do pekla?

K nejděsivějším jevům, ke kterým v klubu dochází, je údajně posednutí zdejších lidí démony a zlými duchy. Mnoho místních si začne povídat děsivé historky o původní studně, která zde za časů jatek sloužila jako odvod zvířecí krve do nedaleké řeky. Tento otvor do země je sice už dávno zasypán, ale podle mnohých je branou do pekla, přes kterou se do klubu dostávají temné bytosti. „Ta studna je i hlavním důvodem, proč se v tom klubu zdržují zlí duchové. Za své činy, které ti vrazi napáchali během života, šli do pekla. Tou studnou z něj ale jejich přízraky unikly přímo do klubu. Proto se tam dějí ty věci,“ tvrdí jedna z postarších obyvatelek, jež bydlí opodál.

Věci se hýbou samy od sebe

Vůbec nejznámějším hrůzostrašným incidentem, který se v klubu odehraje, je posednutí Carla Lawsona. Ten je prvním Mackeyho zaměstnancem, který má šéfovu naprostou důvěru. Tento samotář a starý mládenec žije v pokoji v horním patře klubu a výměnou se svému šéfovi stará o celou budovu. Postupem doby však Lawson začne vyprávět o podivných jevech, které se v prázdném klubu odehrávají. Popisuje, jak se sama od sebe zapínají světla, stoly se hýbou, jako by tančily, a dveře se samovolně otevírají dokořán poté, co je zamkne. „A jukebox, to byste nevěřili. Ten v klubu spouští sám od sebe, i když není zapojen do zásuvky! A vyhrává písně z 30. a 40. let které v něm ani nejsou uložené,“ rozkřikuje Lawson po městě. Někteří lidé mu věří, jiní ho mají za blázna. Tyto záhadné jevy se však ještě vystupňují, když Lawson v klubu údajně začne vídat přízračné postavy.

Duchové, nebo halucinace?

JEdnoho večera, když e klub narvaný k prasknutí, prý Lawson za barem spatří temný přízrak muže, který se tváří velmi zlostně. Okamžitě začne vykřikovat, že vidí ducha. Barmani a okolostojící hosté však žádného nevidí. Je tedy možné, že všechny jevy, o kterých Lawson vyprávěl, jsou jen jeho vlastní představy? Trpí halucinacemi? Později také začne tvrdit, že se mu zjevuje přízrak Johany, která s ním komunikuje. Ta údajně neustále hovoří o tom, jak je jí líto smrti svého přítele, otce i nedonošeného dítěte. Za nějaký čas přijde doba, kdy Lawson cítí, že přítomnost duchů a démonů je v klubu čím dál tím silnější. Nejvíce se podle něj soustředí ve sklepě. Lawson se tuto situaci rozhodne vyřešit na vlastní pěst. Opatrně sejde do sklepení a zasypanou studnu pokropí svěcenou vodou v naději, že se zlí duchové umírní a noví ji už nebudou pronikat. To se však šeredně zmýlí! Jeho čin jako by měl zcela opačný efekt a zloba Neviditelných bytostí se údajně ještě zvětší. Jak se to projeví?

Vymítání uvnitř klubu

Lawson se brzy začne chovat zvláštně. Má pomalé pohyby a neustále kruhy pod očima. Lidé o něm začnou tvrdit, že musel začít užívat drogy. Lawson však oponuje tím, že ho posedli zlý duchové a ovládají ho. „Mají nade mnou moc! Hlavně Alonzo! Walling! nedopřeje mi klidu,“opakuje neustále dokola. Ti, co mu nevěří, se mají brzy přesvědčit o opaku. Čím dál tím více lidí pohybujících se v klubu, je totiž svědky různých paranormálních jevů, a dokonce i chodících přízraků Proto se 8. srpna 1991 v budově odehraje pod vedením reverenda Glenna Coea několikahodinový exorcismus, který má Lawsona a celou budovu zbavit temných sil. Během vymítání se údajně ze sklepení ozývají různé děsivé skřeky a celý klub se v jednu chvíli začne třást, jako by nastalo zemětřesení. Při Lawsonově exorcismu je prý dokonce vidět, jak z něj vystupuje jakýsi temný stín. Podaří se reverendovi Mackeyův klub od zlých sil skutečně očistit?

Vstup na vlastní nebezpečí

Když Coe klub opustí, nějakou dobu to vypadá, že zlo skutečně odešlo. Nakonec se však ukáže, že ne. Paranormální jevy se zde po čase opět začnou opakovat a údajně se tak děje dodnes.. Nad chodem dokonce visí varování pro hosty, že v klubu straší a že vedení podniku nenese odpovědnost za jakékoliv projevy duchů. Na místě se tak přirozeně sjíždějí i vyšetřovatelé paranormálních jevů, kteří zde údajně zažívají děsivé věci. Mnoho z nich prohlašuje, že spatřili místní duchy, které je oslovovali jmény, imitovali různé hlasy a pronásledovali je prý až domů. Je nějaký způsob, jak zlo tohoto místa vypudit, nebo zde přízraky zůstanou navždy?

Zdoj: Enigma 12/2014