Kopí osudu

Jednou z mnoha křesťanských relikvií, která má podle starých legend tajemnou moc je i kopí osudu, kterou byl na kříži proboden Ježíš Kristus. Legenda hovoří o tom, že kdo je držitelem kopí osudu, právě tomu propůjčuje svou neporazitelnost. Kde se tajemná relikvie nachází nyní a kdo všechno ji vlastnil?

Historie kopí osudu
Jak je známo z křesťanské historie, kopí osudu souvisela s posledními okamžiky života Ježíše Krista, kterou římský voják Longinus probodl Ježíšovi bok, aby mu tak zkrátil jeho utrpení. Kopí, respektive úlomek této zbraně se podle několika důkazů zachoval až dodnes. Křesťanská relikvie je s největší pravděpodobností uložena v Klenotnici vídeňského hradu Hofburg. Někteří odborníci si však myslí, že vystavený artefakt není originální křesťanskou relikvií, ale jen napodobeninou. Na světě totiž existuje nejméně dalších šest podobných hrotů, které jsou také prohlášeny za originály.

Kopí osudu byla od dávných dob považována za cenný předmět, který chtěli vlastnit hlavně politici a různí bojovníci a vládci. Legenda totiž hovořila o tom, že svou neporazitelnost dává každému kdo ji vlastní, a ví o její moci, a je jedno, jestli bojuje na straně dobra nebo zla. Jedinou podmínkou je to, že kopí osudu nemůže její držitel ztratit, zda pustit na zem, jinak nad ním ztrácí nadvládu, a je odsouzen k smrti. Legendě samozřejmě většina vládců věřila, a proto se kopí osudu ocitla na mnoha místech.

Kopí měnící historii?
Legendární křesťanská relikvie zřejmě měla nějakou nadpřirozenou moc, protože ji podle historických záznamů vlastnil ve 4. století římský císař Konstantin I. Veliký, který během jejího vlastnictví prosadil legalizaci utlačovaného křesťanství, v 5. století ji měl zase nejmocnější král Hunů Attila. V 8. století byl vlastníkem kopí osudu první císař Svaté říše římské Karel Veliký a v 12. století ji zase měl římsko-německý císař Fridrich I. Barbarossa, který dal poničenou kopí opravit, když dal do ní vložit hřebík, který údajně pocházel z Kristova kříže. Všichni držitelé křesťanské relikvie tvrdili, že při bojích se jim i díky kopí osudu dařilo. Mohl tedy podle legendy tento artefakt nějak významně měnit dějiny?

Posledním držitelem kopí osudu byl údajně i nacistický vůdce Adolf Hitler, který nechal tajemný hrot v roce 1933 převést z Vídně do německého Norimberku, po tom, jak se s ní seznámil ještě jako patnáctiletý, a tehdy si prý řekl, že kopí bude jednou jeho. Pomohl tento křesťanský artefakt i Hitlerovi při realizaci jeho šílených plánů? Traduje se totiž zajímavý fakt. Hitler údajně spáchal sebevraždu (jiné důkazy říkají, že ji nikdy nespáchal) jen 2 hodiny poté, co se americká armáda v Německu zmocnila kopí osudu.

Legendární artefakt našel při prohledávání podzemních bunkrů v Norimberku americký generál George Smith Patton. Někteří spekulují i nad tím, že právě generál Patton zemřel ještě v témže roce na následky automobilové nehody právě kvůli kopí osudu. Sám totiž znal legendu o ní, a určitý čas ji i vlastnil. Mohla za jeho nešťastnou smrt kopí osudu? Při autonehodě, která nebyla nijak zvlášť závažná, a všichni ostatní účastníci vyvázli jen s menšími zraněními, on jako jediný utrpěl těžké zranění, když hlavou narazil do střechy jeho štábního cadillacu, kdy si zlomil dva krční obratle a vážně poranil míchu. Kvůli nehodě ochrnul od krku dolů, a krátce po nehodě v nemocnici zemřel na plicní embolii, když měl problémy s dýcháním.

Později na příkaz velitele spojeneckých vojsk Dwighta Eisenhowera byl celý říšský poklad i s kopím osudu vrácen do Rakouska, odkud ho ukradl Adolf Hitler. Někteří zasvěcenci jsou však přesvědčeni, že do Vídně se již nevrátil originální hrot kopí osudu, ale jen replika. Skutečná křesťanská relikvie je prý dnes uložena v Pentagonu. Co je na této teorii pravdivé vědí opravdu jen ti nejpovolanější.