Měsíc je považován za nedílnou a přirozenou družici naší Země, a také vědci předpokládají, že je s naší modrou planetou spjat již nejméně 4,5 miliardy let. Je to však opravdu tak? Ani experti na vesmír totiž dodnes nedospěli k jednoznačným závěrům o vzniku a původu Měsíce. Co říkají o Měsíci starověké civilizace?
Sporné dějiny Měsíce
I když se zdá, že Měsíc nás už nemůže ničím překvapit, opak je pravdou. Čím vědci vědí o Měsíci více, tím je pro ně záhadnější. Většina odborníků na vesmír je přesvědčena, že Měsíc vznikl v době, kdy se formovala naše planeta Země. Mělo by to být zhruba před 4,5 miliardami let, kdy se tehdy ještě mladá Země údajně srazila s obrovským vesmírným tělesem s průměrem asi 5 tisíc kilometrů. Následkem této kataklizmy měla být část hmoty obou vesmírných těles vymrštěna na oběžnou dráhu naší planety, kde se z ní postupně vytvořil dnešní Měsíc jak jej známe dnes. Existuje však druhá skupina vědců, kteří s touto ničím nepodloženou teorií vůbec nesouhlasí.
Německý badatel Fritze Nestke v této souvislosti přišel s velmi kontroverzní teorií. Právě Nestke tvrdí, že Měsíc vůbec není tak starý jak se nás o tom snaží přesvědčit vědci, ale podle záznamů z antiky má mít Měsíc jen zhruba 11 tisíc let! Nestke se odvolává na staré antické autory, mezi nimiž nechybí Aristoteles, či Herodotos. Aristoteles, který se zabýval dějinami Arkádie, což byla hornatá starověká země v Řecku, psal například i o tom, že obyvatelé Arkádie měli ve své historii zaznamenán fakt, že na Peloponéském poloostrově žili ještě v době, kdy na nebi nebyl žádný Měsíc. Právě tuto skutečnost obyvatelé Arkádie podle Aristotela uváděli jako důkaz pro své vlastnictví půdy na tomto poloostrově. Aristoteles však nebyl sám, o tomto faktu se zmínil i řecký historik Herodotos ve svém díle Dějiny. Většina historiků však tomu nepřikládala a nepřikládá nějakou velkou vážnost. Proč?
Jak Měsíc změnil planetu Zemi
Fritz Nestke díky antickým pramenům, které detailně prostudoval, zrekonstruoval nejen vznik Měsíce, ale i to jaký vliv to v té době mělo na naši planetu Zemi a civilizace, které tehdy existovaly.
K Zemi se podle něj přiblížil obrovský meteorit, který naše planeta k sobě přitáhla svou gravitací. A právě kvůli tomu se v oceánech zvedly mohutné vlny, které zaplavily pevniny a doslova přetvořili celou Zemi. Kataklizmu nesmírných rozměrů v té době přežilo jen malé množství lidí. Všechno se to odehrálo v době kdy zanikl i bájný kontinent Atlantida. O Atlantidě a jejím zániku psal řecký filozof Platón, který se zmínil o tom, že zanikla v roce 9564 před naším letopočtem. Právě tehdy došlo k odklonu zemské osy, ale také ke změně směru otáčení naší planety. Podle Nestkeho pak Slunce vycházelo na opačné straně a zapadalo tam, kde dříve vycházelo. Pevnina s troskami Atlantidy, kterou nezaliala voda, měla přesunout do oblasti jižního pólu, kde ji přikryla velká vrstva sněhu a ledu.
I britský badatel Walter Raymond Drake upozornil, že o Atlantidě se zmiňovali starověcí Egypťané, ale i civilizace v Latinské Americe. A podle něj se právě do Latinské Ameriky dostala i část obyvatel bájné Atlantidy, kteří přežili. V Bolívii se nacházejí ruiny města Tiahuanaco, kde je i známý monument – Sluneční brána, na níž jsou vyryty znaky, které hovoří o tom, že Země zachytila Měsíc, což způsobilo na celé planetě obrovské katastrofy.
Současní vědci by se podle Nestkeho měli zabývat i starými spisy, kde se o Měsíci píší pro mnohé možná až neuvěřitelné informace, které by přetvořili celé dějiny tak jak je známe dnes. Budou starověké mýty vědci někdy potvrzeny? A kdy Měsíc odhalí všechna svá tajemství?
