Opevněný zámek se tyčí nad Litavou
Nové Zámky, dominanta Nesovic, rozhodně nepatří zrovna k málo známým a prozkoumaným místům. Spíš naopak. Přesto právem patří do našeho seriálu, protože už jen se stavbou samotnou se pojí řada záhad. Má také zajímavou historii.
Tajemstvím vůbec je, kdo Nové Zámky postavil. Na rozdíl od nejznámějších památek okresu, zámku v Bučovicích, Slavkově u Brna, to nevíme. A už se to s největší pravděpodobností ani nedozvíme. Vzhledem k charakteru stavby lze předpokládat, že to byl nějaký italský stavitel.
Nové Zámky si nechal v druhé polovině 16. století vystavět mocný místní šlechtic Záviš z Víckova, kterému už nevyhovovala stará tvrz v Dobročkovicích. Stavba byla úplně dokončena až po jeho smrti.
Opevněný zámek
Nové Zámky jsou v našich podmínkách pozoruhodnou památkou. Profesor Fabian Slabý ho označil jako „fortifikovaný“ zámek. Skutečně je něčím mezi pevností a luxusním sídlem. Podle bývalého novozámeckého kastelána Petra Lukase jsou Nové Zámky vzácným dokladem raně renesanční zámecké architektury u nás a architektonicky obratným propojením mizejícího hradního typu, italského kastelu a nového, reprezentačně pojatého, fortifikovaného zámeckého sídla ve stylu italské vily zvané barco.
„Největší zvláštností celé stavby jsou plastické prvky střešní atiky s charakteristickými volutovými štítky a takzvanými vlaštovčími ocasy, jež nemají v českých zemích obdoby,“ uvedl Lukas.
Nové Zámky pak patřily ještě celé řadě majitelů. Krátce je drželi Zástřizlové, podkomoří Mikuláš z Hrádku, Adam Kravařský ze Šlevic, císařský komorník Mikuláš Nusser, tajný rada Jiří Ludvík hrabě ze Sinzensdorfu, arcibiskup trevírský Karel Kašpar von Leyn, kníže Alexander Jindřich šlesvickoholštýnský a jeho synové, Jan Křtitel z Dippenthalu, Jan Křtitel D´Ordognez, páni z Fuchsteinu a Petraschové a později Lichtenštejni.
Novodobá historie
Po pozemkové reformě připadl novozámecký statek Zemědělskému družstvu legionářskému v Nových Zámcích. Budovy převzal jeho člen Alois Cigánek. Za Protektorátu o ně přišel, Hitler zámek daroval říšskému Němci Buechelmeyerovi. Po znárodnění připadl místnímu JZD. Po dlouhém restitučním řízení zámek v roce 2002 získala rodina Floriánova, která ho zanedlouho prodala současnému poslednímu majiteli Tomáši Novotnému. Objekt nyní není běžně přístupný.
Zámek prodělal řadu bouřlivých období, jakým byla například třicetiletá válka, kdy v Nesovicích drancovali Turci a Uhři. Nejstrašnější však bylo panování zemědělců za komunismu, kdy se ze zámeckých komnat staly sýpky a stáje pro dobytek a drůbež. Ze zbytků původně bohaté freskové výzdoby se tak do dnešních dní nic nedochovalo. Původní je kromě zdí zřejmě jen silný dřevěný strop zakonzervovaný býčí krví v takzvaném rytířském sále.
