Opuštěný dům

V létě 2011 jsme jako každý rok jely já a moje sestra ke kamarádce. Bydlí ve vesnici nedaleko Prahy a často chodíme na procházky až do vedlejších vesnic. Uviděly jsme jeden starý, opuštěný a zničený dům a šly se do něj podívat, zatím jen já a kamarádka. Dostaly jsme se do jakéhosi sklepa, ale uvnitř byla hrozná tma a tak jsme se rozhodly, že ho další den prozkoumáme trochu víc.

Doma jsme si chtěly vzít baterku, ale zjistily jsme, že nefunguje. Jediná možnost byla vzít svíčky, abychom vůbec něco viděly. Moje kamarádka je z věřící rodiny a měla po ruce jen svěcené svíčky z jejího a bratrova prvního přijímání. Vydaly jsme se do domu a šly jako předtím do sklepa. Bylo to tam staré a zničené, zdi byly počmárané a kolem byly odpadky, takže bylo vidět, že tam rozhodně nějací lidé chodí. Měly jsme sebou foťák a moje sestra si to tam fotila. Šly jsme i po schodech nahoru, koukly se na půdu a prolezly další místnosti, ale nic zajímavého tam nebylo. Když jsem si chtěla vyfotit půdu, sestra říkala, že slyší kroky, jakoby někdo šel po schodech, tak že bychom raději měly jít – napadlo nás totiž, že si nás všimli sousedé a třeba jim vadí, že lezeme tam, kam nemáme. Už to bylo divné, jelikož po schodech vůbec nikdo nešel. Nevěnovaly jsme tomu žádnou pozornost a prostě odtamtud odešly. Další den jsme si prohlížely fotky. To, na co jsme narazily, nám všem třem vyrazilo dech. Na fotografii jsem já, jak držím svíčku. Je to focené bez blesku a všude okolo byla úplná tma. Jediné světlo tvořila svíčka. Všechny tři jsme se shodly na tom, že na fotografii je rozzlobená tvář, a vedle ní něco dalšího, co nám připomíná kozla..

Přiložená fotografie: