Pařížské katakomby

Na kraji parčíku uprostřed Place Denfert-Rochereau se nachází malá, nezajímavá, zelená budka, které byste si asi ani nevšimli, kdyby kolem ní šest dní v týdnu od rána do odpoledne (dle aktuální otevírací doby) nestála dlouhá fronta cizinců. V této budce se totiž nachází vchod do jedinečných pařížských katakomb.

Příběh katakomb dle mého názoru začíná až na konci 18. století, kdy se v lomech, ve kterých se ve starověku (ano, i sem zasahovala Starořímská říše) těžilo kamení. Paříž, jako ostatně skoro každé město, a to nejen v 18. století, mělo hned několik závažných problémů, které měly společnou příčinu – příliš mnoho mrtvol.

Pro ty z vás, kteří o tom ještě nikdy neslyšeli a na první dobrou jim to nedocvaklo, ve středověku (vlastně po celou historii – i dnes v rozvojových zemích) byla problémem číslo jedna hygiena. Moc se o ní nevědělo – vlastně se o ní nevědělo vůbec nic. Lidé se naopak domnívali, že mýt se je pro ně nebezpečné. Po koupeli ve vodě se jim totiž často stávalo, že nastydli a umřeli (tehdy ke smrti stačilo málo, a tudíž se běžnou příčinou smrti mohlo stát i prosté nastydnutí). Myli se tedy jen bohatí a to tak jednou měsíčně. Chudí lidé občas sice do potoka za domem vlezli, ale nijak časté to nebylo, jednalo se převážně o náhodné letní incidenty a moc daleko se nepouštěli, protože tehdy… teď si opravdu nevybavím žádnou historickou osobnost, která se vytahovala tím, jak skvěle umí plavat… prostě a jednoduše, plavat tehdy moc lidí neumělo. Takže do vody se moc nelezlo a v raných letech se ani mýdla nedoporučovala. Původně se totiž vyráběla z přísad, které by vás spíše odpudily, než přesvědčily o svých čistících schopnostech.

A teď zpátky k ostatkům. Hřbitovy se vždy zakládaly v určité rozumné vzdálenosti od hranic města, vesnice, čehokoliv. To bylo z důvodu hygienických. O hygieně se sice moc nevědělo, ale lidé věděli, že mrtvoly páchnou, množí se v nich hmyz atd. Lidé se jich tedy chtěli zbavit. Proto hřbitovy velmi rozumně nebudovali přímo u měst a nebo v nich.

Teď jistě budete jako bedlivý čtenář argumentovat tím, že řada hřbitovů je umístěna téměř v centru měst např. pražské Olšanské hřbitovy. To se ale dá lehce vysvětlit. Původně stál hřbitov „daleko“ od města, ale s rozšiřováním měst se nerozšiřovalo jen město samotné (více lidí = více domů), ale také samotné hřbitovy (více lidí = více hrobů). A tak se dříve nebo později stalo, že město hřbitov pohltilo. V Paříži naleznete hned několik známých hřbitovů uvnitř města. A nejen v Paříži, ale i např. v Praze. V rozumně malých vesnicích zůstaly hřbitovy vzdáleny od obytných míst.

Radní, konšelé, králové, říkejte si jim jak chcete, byli většinou tak rozumní, že hřbitovy uvnitř měst dříve a nebo později zakázali – opět z hygienických důvodů. A tady nám přichází do cesty důvod vzniku Pařížských katakomb.

Když se podíváte na mapu Paříže, zjistíte, že se v ní nachází spousta hřbitovů (jako ostatně v každé velké evropské metropoli). V 18. století se Paříž dopracovala do bodu, kdy měla spoustu hřbitovů se spoustou mrtvol a minimem místa pro těla nová, navíc se město ještě chtělo rozšiřovat (byla hojná poptávka po nových stavebních parcelách).

Bylo tedy rozhodnuto využít nevyužívané katakomby pod městem. Katakomby byly řádně prozkoumány, protože nad nimi bylo v budoucnu v plánu stavět a nikdo neměl zájem o nečekané sesuvy půdy, posléze byly do katakomb přesunuty kosti z vybraných pařížských hřbitovů. V katakombách se nachází kosti více než šesti milionů lidí. Kosti nejsou naskládány podle jejich majitelů, ale tak, aby zabraly co nejméně místa a byly co nevhodněji poskládány. Proto může být hlava majitele uložena klidně o dva metry dál než jeho noha. Kosti jsou poskládány po stranách chodeb s tím, že uprostřed je chodbička, kterou lze snadno projít. Skládány jsou do úhledných sloupců, k nimž byly přidány i cedule s daty a jmény hřbitovů – samozřejmě ve francouzštině.

Kosti z hřbitovů byly do katakomb převáženy v noci na vozech a za zpěvu kněžích. Přestože byly katakomby podloženy, před pár lety došlo k sesuvu. Poté byl využit beton k zpevnění konstrukce.

Pokud se do katakomb vydáte, počítejte s tím, že z celkového komplexu jsou nyní zpřístupněny jen 2 km, ale i tak je to slušný zážitek. Každopádně počítejte s pořádnou frontou a informace ohledně vstupu i ceny si raději zkontrolujte přímo na jejich stránkách. V katakombách je 14°C, průvodci doporučují vzít si s sebou bundu či mikinu, ale dle mého názoru je to zbytečné. Každopádně bych varovala lidi s klaustrofobií, či ty, kteří se bojí lidských ostatků.
Když si s sebou vezmete baterku, umožní vám to posvítit si i do hůře osvícených rohů.