Peklo na Sibiři

V roce 1989 skupina norských a ruských geologů vytvořila na poloostrově Kola velmi hluboký vrt, aby mohla zkoumat pohyb tektonických desek, otřesy hluboko v zemské kůře a podobně..

Po vytvoření asi 15 – 16 km (později bylo upřesněno na 14.4 km) hlubokého vrtu, kdy byl navrtán strop jakési dutiny, byla dolů spuštěna sonda obsahující zařízení pro měření extrémních teplot a audiopřístroje se supersenzitivním mikrofonem, aby snímala šumy zemské kůry. Krom teploty asi 1100°C sonda zaznamenala také příšerné zvuky, které připomínaly řev, pláč, jekot a bolestné sténání tisíců či miliónů mučených ženských, mužských i dětských lidských hlasů. Vyděšeným pracovníkům se podařilo nahrát dvouminutovou audionahrávku tohoto bolestného vytí, na níž je v jednom momentě jasně slyšet nelidský hlas přikazující „Eat them.“ (v překladu „Sněz/te je“). Vzápětí byla celá akce zastavena, jelikož geologové propadli panice – některým musely být podány uklidňující léky, aby se ze svého šoku vzpamatovali. Mnozí z nich věří, že navrtali strop skutečného pekla. Jednu dobu se dokonce mluvilo o očitém svědectví některých sovětských geologů, kteří údajně viděli z místa vrtu vystoupat jakýsi oblak svítícího plynu ve tvaru netopýřích křídel, nebo kteří slyšeli démonický hlas zakřičet „Všechny jsem vás opanoval!“ a považují ho za hlas samotného Satana. Někteří lidé se dokonce domnívají, že toto „otevření brány do pekla“ způsobilo rozpad Sovětského svazu. Pravděpodobně však jde jen o fámy.

Někteří vědci tyto „pekelné zvuky“ objasňují horninami drhnoucími po sobě v místech spojů litosférických desek, nebo podzemními plyny, které po navrtání pukliny, v níž byly uvězněny, začali stoupat vzhůru a vydávaly zvuk podobný tomu, jaký vydává píšťala. Nikdo si však není zcela jistý… Práce s vrtem byly definitivně ukončeny roku 1992 a vrt byl zakonzervován. Ruská vláda toto odůvodnila nedostatkem financí. Kolský vrt je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejhlubší vrt na světě.

Nahrávka „zvuků z pekla“