Kostry z období velkého moru prozradily tajemství života a smrti našich předků.
Středověká „černá smrt“, děsivá epidemie moru, která si vyžádala miliony obětí, přinesla lepší zdraví budoucím generacím. Vyplývá to z analýzy koster na londýnských hřbitovech, o níž informoval zpravodajský server BBC News.
Při epidemii zemřely desítky milionů lidí, ale jejich potomci žili déle a těšili se lepšímu zdraví než kdy předtím, uvedla nová studie. Černá smrt patřila mezi nejničivější epidemie v dějinách lidstva. Ti, kdo ji přežili, ale měli prospěch ze zvyšující se životní úrovně a lepší stravy.
Ke zlepšení zdraví došlo jen proto, že zemřel značný počet lidí; to je důkazem, jakou moc mají infekční nemoci při vytváření zdravotních vzorců u populace, uvedla výzkumnice Sharon DeWitteová z Jihokarolínské univerzity.
Půlka Evropy mrtvá
Černá smrt vyhubila v Evropě ve 14. století 30 až 50 procent obyvatel. Zasévala hrůzu všude, kde se u nemocných objevily typické boule a černé skvrny, aby pak během několika dní zemřeli.
Nejohroženější byli starší a nemocní lidé. Epidemie měla na společnost značný dopad, vesnice ohrožoval hlad, protože v nich nezbyl nikdo, kdo by zoral a osel pole, aby přinesla sklizeň.
Navzdory analýzám historických záznamů je ale zatím známo jen málo o celkovém zdravotním stavu a úmrtnosti populace před a po epidemii. Doktorka DeWitteová zkoumala, jak vymření „slabších“ lidí během epidemie ovlivnilo obyvatele Londýna po jejím skončení.
Analyzovala téměř 600 koster pohřbených na londýnských hřbitovech, aby odhadla věkové rozpětí, počet narozených a příčinu smrti středověkých Londýňanů žijících před epidemií a po ní.
Vzorky datující se několik stovek let po černé smrti naznačují, že šance na přežití a celkové zdraví se výrazně zlepšily od 16. století, kdy lidé žili mnohem déle než před vypuknutím epidemie.
I když se ale celkové zdraví populace zlepšilo, období bezprostředně po skončení epidemie bylo „děsivé a ničivé“ pro ty, kdo přežili, dodala DeWitteová.
Bakterie, která epidemii černé smrti způsobila – Yersinia Pestis – se vyvíjela a mutovala, a i dnes ve světě stále zabíjí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se moderní choroba přenáší na lidi buď kousnutím infikované blechy nebo při styku s nakaženými hlodavci.
