Šílený plán USA – nukleární výbuch na Měsíci
Kosmická éra lidstva začala vypuštěním první umělé družice Sputnik v roce 1957. Tehdejší Sovětský svaz tím USA uštědřil první porážku při dobývání vesmíru. Odpovědí Američanů proto bylo dostat se na Měsíc dříve než Rusové. Ještě předtím se však v hlavách důstojníků amerického vojenského letectva zrodil šílený plán, který měl Sovětům a celému světu ukázat americkou převahu.
Přísně tajný projekt A 119
Na konci 50. let minulého století pracovali vyvolení vědci a experti na plánu, jehož cílem bylo zrealizovat atomový výbuch na Měsíci. Do přísně tajného plánu byl zapojen i americký fyzik doktor Leonard Reiff, kterému je dnes 86 let. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník The Observer v roce 2000 Reiff uvedl, že „Hlavním cílem bylo, aby Spojené státy americké ukázali svou převahu. Letectvu šlo především o to, aby atomový hřib po výbuchu byl tak velký, aby mohl být pozorován ze Země“.
V roce 1958 proto důstojníci US Air Force požádali doktora Reiffela, aby se zabýval studiem viditelných efektů takového výbuchu. Rozběhl se tak Projekt A 119 s názvem – A Study of Lunar Research Flights. Záměrem bylo, aby byl výbuch ze Země co nejlépe viditelný a proto se měl udělat na tmavé části Měsíce – nejlépe na jeho okraji tak, aby atomový hřib byl dobře osvětlen slunečními paprsky. Atomová bomba měla být podobná té, kterou Američané shodili na Hirošimu. Vskutku šílený plán, který měl zůstat navždy utajen.
Prozrazení tajného projektu
Doktor Leonard Reiff proto požádal známého amerického astronoma a popularizátora vědy Carla Sagana, aby vytvořil matematický model výbuchu a následného šíření prachových mračen ve vesmíru kolem Měsíce. Právě tento model měl být důležitý k přepočtem viditelnosti nukleárního mraku ze Země. Carl Sagan na tento šílený projekt přistoupil, podle mnoha jeho stoupenců i kvůli tomu, že věřil v přítomnost živých organismů na Měsíci. Sagan se totiž domníval, že nukleární exploze by mohla odhalit nové formy života.
Podle Leonarda Reiffela byl právě Carl Sagan tím člověkem, který v roce 1959 porušil bezpečnostní pravidla a některé detaily Projektu A 119 pronikly mezi jeho nejbližších spolupracovníků a plán atomového výbuchu na Měsíci byl odhalen. To údajně potvrdil i Keay Davidson, který pracoval na životopise Carla Sagana.
Výbuch byl proveditelný
Doktor Reiff nakonec americkému vojenskému letectvu předložil osm zpráv, které na základě svých a Saganových výzkumů vypracoval. Všechny zprávy byly později zničeny a Projekt A 119 nebyl nikdy zcela odhalen. V roce 2000 se však doktor Reiff vyjádřil, že atomový výbuch na Měsíci by se dal jednoznačně technicky realizovat již na konci 50. let minulého století a výbuch by byl ze Země skutečně viditelný. Řekl však i to , že „už tehdy jsem se vyslovil v tom smyslu, že by to byl příliš velký a drahý ústupek vědě, protože výbuch by poškodil měsíční prostředí. Bohudíky se změnil způsob smýšlení, děsí mě už jen představa, že takové plány byly vůbec vzaty v úvahu“.
Šílený plán Američanů se nakonec nikdy neuskutečnil a britský nukleární historik doktor David Lowry k tomu řekl: „Je zvrácené si jen představit takový první kontakt s jiným světem. Pokud by se to opravdu uskutečnilo, nikdy bychom neměli ten romantický obrázek, jak se Neil Armstrong prochází po Měsíci.“
Doktor Lowry navíc řekl i to, že „USA chtěli vždy militarizovat vesmír a některé dnešní návrhy se nám mohou o pár let zdát právě tak neuvěřitelné jako plány z 50. let na přípravu nukleárního výbuchu na Měsíci. Co nás všechno čeká ohledně dobývání vesmíru si někteří lidé možná ani nedokáží představit. Budou tyto plány stejně šílené jako ty z nedávné minulosti?
