Stařenčiny návraty
Tento příběh se stal mojí mamince. Je to celkem citlivá na věci, které se dějí mimo reálný svět. Její příběh začal, když si na se svým přítelem koupila dům nedaleko Kroměříže. Pomalu ho začali opravovat, když už byli zabydlení, začala mít maminka divné pocity, že ji někdo stále pozoruje. Jednou dokonce viděla postavu, jak na ni zírá když vařila v kuchyni. Podruhé se zase tato postava dívala na jejího přítele ležícího v obýváku u televize. Proto se začala zajímat o minulost tohoto domu a zjistila, že zde dříve bydlela osamělá paní, která chovala jorkšírské teriéry a její rodina ji moc nenavštěvovala. Zemřela sice u svého syna, ale po smrti se zřejmě vrátila zpět do „svého“ domu. Nejdříve jsme za ni dali složit mši v kostele, jenže „dala pokoj“ jen na chvíli. Proto šla maminka za senzibidlem, který se s touto stařenkou spojil a chtěl ji poslat „na onen svět“. Duch stařenky maminku prosil, aby ho neodháněla – že jenom sedí v rohu u okna a dívá se. Jakmile mu ale vysvětlí, že musí pryč protože ten dům už není stařečin, duch přece jen odešel. Od té doby je moje maminka daleko více vpohodě. Ovšem kdo ví, jestli se duch zase jednou nevrátí.
