Podzemí zámku stále skrývá tajemství

Slavkovský zámek je pojem. Znají ho milovníci architektonických památek z celé republiky i zahraničí. Jen málokdo už ale ví, že se pod zámkem skrývá nemenší komplex podzemí.

Zámek pod zámkem

S trochou nadsázky by se dalo říci, že jde o druhý zámek. Podle plánů slavného architekta Domenika Martinelliho totiž dělníci stavěli dnešní podzemí vlastně jako jakousi samostatnou stavbu, kterou pak zčásti zahrnuli zeminou. Vyrovnali tak podloží pro stavbu slavkovského zámku. Využili přitom starší budovy včetně zbytků tvrze řádu německých rytířů, kteří měli ve Slavkově svou největší moravskou komendu od první poloviny 13. století do roku 1411. „V podzemí slavkovského zámku najdeme pozůstatky zdiva ze všech zdejších stavebních etap. Domenico Martinelli navrhl spletité podzemí v podstatě jako vyrovnávací systém ve východní části zámeckého nádvoří,“ vysvětluje historička Vladimíra Zichová.

Zámecké podzemí je velice rozsáhlé a má dokonce dvě podlaží. „Mezi největší zajímavosti patří někdejší panská lázeň, kterou Martinelli navrhl podle italského vzoru. Byla v ní vana na studenou a teplou vodu a dvoje kamna. Vodu ohřívala další kamna mimo místnost,“ popisuje Zichová.
V podzemí se pro panstvo a další osazenstvo zámku také vařilo. Postupně tam fungovaly dvě kuchyně. „První černá kuchyně byla v suterénu západního zámeckého křídla. Po roce 1752, kdy byl zámek dobudovaný za Václava Antonína Kounice, vznikla druhá kuchyně pod jihovýchodní částí zámku. Ta vytápěla zámeckou kapli,“ říká historička.

Památka na rytíře

Pod zámkem byla také velká cisterna na dešťovou vodu, která do ní stékala dřevěným potrubím ze střech. Zámek totiž neměl vlastní studnu.
V prvním podzemním podlaží lze dodnes vidět pozůstatky tvrze německých rytířů. Patří mezi ně například střílny, které kdysi bývaly nejméně v prvním podlaží budovy a dnes jsou viditelné v severním zámeckém příkopu, dále středověké zdivo nebo dokonce původní vstup do komendy z válcové věže s několika středověkými schody.
O podlaží níž ohromí druhý suterén zámeckého podzemí návštěvníka rozlehlostí i stavební dokonalostí. „Tyto prostory s valenými klenbami snad projektoval ještě sám Martinelli,“ upozorňuje Zichová.

Kdy přesně vznikl a k čemu vlastně měl tento rozsáhlý komplex sloužit, dnes nevíme. Odborníci ho totiž ještě pořádně neprozkoumali. Záhadou je třeba místnost, které se pro její vzhled přezdívá kaple, která ovšem k duchovnímu rozjímání určitě nesloužila. Jisté je, že nějaký účel rozhodně toto podlaží mělo. Lidé totiž dřív nic nestavěli zbytečně. Část podzemí sloužila jako sklady, zejména potravin, které zámek potřeboval. „Precizní provedení kleneb ve druhém suterénu však naznačuje, že tento prostor, nad nímž se měla původně nacházet nerealizovaná reprezentativní část zámku, mohl mít rovněž jiné využití, než běžné sklepení,“ vysvětluje Zichová.

Ostatně tajemství spjatých se slavkovským zámeckým podzemím je a bezpochyby taky bude mnohem víc. Vždyť je ještě nikdo ani celé neprozkoumal. Některé prostory tak stále čekají na svoje odtajnění.