Tajemný telefonát

Tento příběh se přihodil Jessie roku 2004.
Šli jsme s rodiči navštívit babičku a dědu. Chodíváme k nim pravidelně o víkendu probrat události, které se staly během týdne..

Ten den jsme začali mluvit jako vždy (politika, sport, sousedi…), ale přece to bylo jiné, začali jsme vzpomínat na našeho vzdáleného příbuzného – dvanáctiletého Aleše. Už nevím, jak jsme si zrovna na něj vzpomněli, ale přemýšleli jsme, kolik mu asi bude a do jaké třídy asi půjde. V tom okamžiku babičce v obývacím pokoji začal zvonit mobilní telefon. Sama jsem se zvedla a šla pro něj. Na displeji bylo zobrazeno strýcovo číslo. Když jsem telefon zvedla, strýc se neozýval, bylo jen slyšet praskání. Potom zkoušela telefonovat babička, ale také se nikdo neozval.
Zavolali jsme mu zpátky a to, co nám strýc pověděl, s námi všemi otřáslo. Řekl, že stojí na břehu řeky a Aleše z ní právě vytáhli. Šel se koupat, honil se se psem a když skočil do vody, srdíčko ten šok nevydrželo.
Strýc tvrdil, že nám nevolal a na mobilu hovor také neměl.

Nedokážu si vysvětlit, co se to stalo, neměli jsme zrovna mezi sebou příliš blízký vztah. A už jenom to, že jsme si na něj najednou v tu chvíli celá rodina vzpomněli a mluvili o něm je zvláštní. Rok po Alešově smrti umřel i strýc, teta tvrdí, že si ho Aleš vzal k sobě.