Trošku delší historka, která stojí za přečtení

„Crrrrr!“, zazvonil pronikavý zvonek. Žáci si připravili věci na další hodinu a hromadně odcházeli do jídelny. Ve třídě zůstal jen rozesmátý Tom a jeho nejlepší přítel Matt.

„O co, že neoběhneš celou školu jen v trenýrkách?“ usmál se na Toma Matt. „Klidně! Ale ty zase přespíš ve strašidelném domě U Staré rybárny!“ mrkl na Matta Tom. Matt se na něj podíval s vyděšeným výrazem ve tváři. „Co?! Myslíš ten dům po starý Reidlový? Ses zbláznil, ne?!“ Tom se šibalsky usmál. „Hahahahaha! Snad se, srabíku, nebojíš?! Jde jen o jednu noc!“ Matt se ale držel svého. „V tom domě straší, prej její duch! To nevíš?“ „Straší nestraší, není to fuk?“ pokračoval Tom. „Vsadím se o stovku, že to tam do deseti do rána nevydržíš, lamo!“ navrhl Tom a Matt nabídku přijal. „Platí, ale ty tam přespíš se mnou!“

„Mami! Dneska spím u Toma!“ zařval Matt na svou matku Ariel své plány a už se chystal ke dveřím, když ho zastavila jeho starší, šestnáctiletá sestra, Kattie. „Co máš za lubem, Matty?“ podívala se na něj přísným pohledem, ačkoli tak moc nevypadal. A už vůbec nenaháněl hrůzu, kterou zřejmě vyvolat měl. „Nic. Jen… Vsadil jsem se s Tomem, že přespím v tom strašidelném domě U Staré rybárny…, doufám že to neřekneš mamce, ty jedna kecko!“ Kattie jen zakroutila hlavou a s mobilem v ruce mizela po schodech do svého pokoje. Matt s dobrou náladou a dobře vybaveným batohem došel před les Riboně, kde na něj už čekal Tom.

„Doufám, že jsi nikomu nic neřekl! Nerad bych pak vysvětlovat policii, proč jsme vtrhli na cizí pozemek!“ podíval se tázavě na hlavou vrtícího Matta Tom. „To je dobře…“ pokračoval a vydal se do lesa. Matt ho brzy následoval.

Les byl plný velkých listnatých stromů. Bylo už po deváté hodině a byla velké tma a zima. Stromy oběma chlapcům připadaly jiné než za světla – nabíraly podivné a obrovské tvary, co připomínaly postavy a zvěř. Vítr hučel mezi stromy, což přidalo ještě na strašidelné atmosféře. Cesta byla dlouhá, ale chlapcům připadalo, že to ubíhá docela rychle. Když v tom za nimi něco zapraskalo.

„Co to bylo?!“ vyjekl Matt. „Nic, nic to nebylo! Asi jsi šlápl na větev! Se podívej kolik jich tu je!“ protočil panenky Tom a pokračoval v cestě. Matt si ještě přes rameno všiml hýbajícího se keře, ale jelikož se mu Tom vzdaloval a to poslední, co chtěl bylo, aby tu v lese zůstal samotný, hodil to za hlavu a rychle Toma doběhl. Zbytek cesty se sice vlekl, ale brzy byli na místě.

„Fuj! Všechno tu smrdí rybinou!“ zacpal si nos Tom. „A co bys čekal, když jsme U Staré rybárny?“ zamračil se Matt, když poprvé ve svém životě spatřil ten dům. Byl typu gotiky – velká stavba, chrliče kam se podíváš a lomené oblouky. Stavba z černých cihel už teď naháněla hrůzu – Matt by nejradši utekl rychle domů, ale ztrapnit se před Tomem mu za to nestálo. Pevně chytl svůj batoh a otevřel hlavní dveře. Ještě na nich viselo těžké kovové klepadlo, které sotva uzvedl. Vešel dovnitř následovaný Tomem.

„Wow! Tak to je něco!“ rozesmál se Tom. Matt chápal proč. Veliká hala s obrovským schodištěm a obrovským lustrem posázeným diamanty. Divné bylo, že ještě fungoval. Světlo odkrylo krásný červený koberec přes celou halu. Tom rychle zaběhl pod schodiště a přivolal si Matta. Pod schodištěm byly kovové dveře, byly však zamčené. „To je, co? Stará babizna Reidlová určitě byla v balíku, když si mohla dovolit tohle!“ rozhlížel se Tom po hale. Matt jen s překvapením přikývl.

Všude na zdech visely snad stoleté obrazy. Na nich byli jen podivní lidé – snad ještě z raného středověku. Matt si všiml jedné ženy na zřejmě nejnovějším obrazu. Byla hubené postavy s blonďatými vlasy. Někoho Mattovi připomínala, ale za boha si nemohl vzpomenout koho.

Ani si nevšiml, že je Tom pryč – naštěstí byl jen v místnosti vedle. U kamenného krbu si Tom připravoval spacák a zapaloval oheň v krbu. „Páni, ty to tu nějak znáš, Tome!“ divil se Matt, ale nepřišlo mu to moc divné. Vždyť Tom už třetím rokem navštěvoval skaut, třeba sem někdy měli výlet nebo túru. Matt si také připravil spacák, který vytáhl ze svého batohu a spokojeně ulehl. Tom si ještě před tím někam zaběhl, ale to už Matt spal. Tom byl z něčeho strašně vystrašený, ale radši, aby nevypadal jako srabík, také ulehl a v tu chvíli spal.

„Matte, Matte!“ brečel s vystrašeným výrazem nad Mattem Tom. „Co, co se děje?“ zeptal se ho rozespalý Matt. „Já… já něco viděl! A mělo to sekeru od krve!“ pokračoval Tom, sotva ze sebe pár slov vykoktal. „Cože?! Já ti říkal, že to není dobrý nápa-“ Tom mu zacpal pusu a rychle ho odvlekl i se spacáky za velký psací stůl vyrobený ze dřeva. Stůl byl opravdu veliký, tak se tam oba hezky vešli. Ale na přemýšlení o tom, z jakého dřeva je stůl vyroben, nebyl čas. Někdo vešel do místnosti.

Oba chlapci zatajili dech. Přes škvíru ve stolu se dala dobře rozeznat postava menšího vzrůstu. Měla na sobě černou teplákovou soupravu a kapuci, přes kterou vyskočily jen pramínky blonďatých vlasů, které si postava ihned zastrčila za ucho. V pravé ruce držela… sekeru od něčeho červeného. Šla z toho vycítit krev. Byla ale už zaschlá, šlo to poznat podle tmavší barvy. Teprve teď Mattymu došlo, že si Tom nedělal srandu – opravdu tu postavu viděl, ale doteď si myslel, že to byl jen fakt krutý fór a že Tom vyskočí a řekne, že je to jeho kamarádka, nebo třeba příbuzný. Naneštěstí Tom seděl schoulený v rohu a brečel jako malé děcko. Snažil se zachumlat do spacáku, což vydalo šustivý zvuk a problém byl na světě. Sekera se rázem zasekla do stolu. Její hrot málem Mattymu prosekl hlavu – stačilo jen pět centimetrů vedle a byl by s Mattym konec. Rychle chytl Toma za ruku a běžel, co mu nohy stačily, do vedlejší místnosti. Ale nestačil se ani otočit – ozvala se velká bolest v zádech. Matt padl na zem a sledoval kříčícího Toma, proč si z něj dělá takové fóry. Matt ho ale už nevnímal. Nemohl, zemřel. Toma nečekal jiný osud, sekera se mu rychle dostala do zad a postava v plášti oba dva chlapce odvlekla do sklepení.

*Dnes*
„Dva roky se pohřešovali dva chlapci, oba měli dvanáct let. Byl to Matt Grey a… Tomas Reidl. Mattova starší sestra Kattie nás na místo činu navedla, prý jí o tom Matt říkal. Po devatenácté hodině se ve sklepení starého domu U Staré rybárny našly dvě kostry. Na místě se našla i vražedná zbraň; z otisků prstů a testů DNA se zjistilo, že oba chlapce zabila matka Tomase, Brighita Reidlová, ta se poté k případu vyjádřila takto: „Má matka mi to nařídila…“