V lese u Hamilton prý bloudí duše mrtvých vojáků

Široko daleko jsou Hamiltony známé hlavně díky kapličce Strachotínka, kde měli kázat slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Znalci starobylé historie také vědí, že jen pár kroků odtud jsou zbytky zříceniny dědického hradu. A jen o kousíček dál je tajemné místo zvané Čertova skála.

Z pramene křtili Cyril a Metoděj

Pod úhlednou kaplí z devatenáctého století je studánka s dobrou vodou. Je známá jménem Strachotínka. O jejím původu se vypráví pověst: „Když byli povoláni Rastislavem do říše velkomoravské soluňští věrozvěstové Konstantin a Metoděj, čili slovanskými jmény Crha a Strachota, navštěvovali z děvínského velehradiska, které bylo nad ústím Moravy do Dunaje, Moravany a učili je novému náboženství. Tak zavítali také do ústředí zdejšího kraje na hradisko pustiměřské a odtud podnikali výpravy do jednotlivých vesnic,“ uvádí pověst.

Podle ní byl jejich příchod určený na letní horký den. Průvod sestupoval z Kozí horky do žlíbku. „Na balvan na stráni vystoupil jeden z cizinců, jehož hubená postava a bledý obličej nesvědčily o pevném zdraví. V dlouhé řeči nadšeně vykládal shromážděným o účelu příchodu svého a bratra Strachoty, o pravém Bohu. Hodiny plynuly, slunce pálilo, náhle kazatel klesl ve mdlobě. Tu bratr Strachota úderem paty vyvolal ze skály proud studené vody a s tou omdlelého Crhu vzkřísili,“ dodává pověst.

Nové křesťany pak věrozvěstové a jeho následovníci křtili vodou ze studánky. Dodnes je kaple cílem četných výletníků, ale nejživěji tu bývá především o svátku svatého Cyrila a Metoděje 5. července.

Zradil Milota železného krále?

Údajně právě díky pramenu studánky se v tomto místě usadili lidé a hned naproti vzniknul hrad.

Dodnes jsou tam mezi křovisky vidět zbytky valu a zdí jeho zříceniny. Stával tam před sedmi sty lety. Patřil Milotovi z Dědic. Ten se stal nechvalně proslulým. Údajně zradil takzvaného železného a zlatého krále Přemysla Otakara II, zavinil jeho potupnou smrt a porážku českého vojska v bitvě na Moravském poli roku 1278. Přestože někteří historikové Milotovu zradu zpochybňují, jeho jméno dosud není od hanby oficiálně očištěné.

Hrad se podle odborníků skládal ze dvou částí oddělených hlubokým příkopem, z nichž ta rozsáhlejší byla položená níže. Z obou částí zůstaly dodnes uchovány náspy.

V roce 1381 hrad ještě stál a náležel Petru ze Šternberka. Začal se nazývat starým na rozdíl od nového hradu Stagnova. Hrad byl opuštěný asi ještě před husitskými válkami, protože byl příliš velký a nákladný.

V lese je tajemná Čertova skála

Les u Hamilton je opředený mnoha tajemstvími. „Jezdím do Hamilton poměrně často a už dříve jsem slýchal od lidí historky, které se jim v lese přihodily. Většina jich má souvislost se druhou světovou válkou. Vždyť místo je dodnes prošpikované zákopy, nachází se tam stará munice a nejspíš jsou tam zakopané i pozůstatky mnohých vojáků. Příběhy jsou si dost podobné a mám je z několika důvěryhodných zdrojů,“ vyprávěl dvacetiletý Vyškovan, který z obavy z nepochopení nechtěl zveřejnit své jméno, redakce ho však zná.

Podle jeho vyprávění bývají mezi stromy vidět postavy vojáků v historické uniformě, které se rozplynou. Sám měl podobnou zkušenost u nedalekého srubu. „Večer jsme seděli u srubu a povídali si. Najednou se z ničeho nic zcela bezhlučně vynořila černá postava. Pak zmizela. A znovu se objevovala a zase mizela. Dělali jsme si legraci, že tam bloudí duch muže, kterého prý před šestnácti lety zastřelili na country oslavě, ale dobře po těle nám nebylo. Z té postavy do daleka vyzařoval chlad a temnota,“ řekl mladík.

Nemilá příhoda se mu stala i na skále, které se odjakživa říká Čertova. Nachází se pár set metrů od rozcestí. Ze čtyř cestiček je třeba vydat se tou úplně vpravo. Traduje se, že kdysi dávno se tam zjevil čert a od té doby je tam ohnivá opálená stopa na skále. „Když mi bylo čtrnáct, tak jsme se u skály poflakovali. Vylezli jsme nahoru, ale kamarádka zůstala dole. Seděli jsme na skále a házeli dolů žaludy. Najednou nám kolem hlavy něco prosvištělo a řítilo se to na kamarádku. Ta naštěstí uhnula. Ukázalo se, že je to veliký zrezivělý kus plechu, vypadal jako zbytek nějakého tanku. Kamarádka si myslela, že jsme ho po ní hodili my, ale tak to nebylo. Všechno jsme kolem prohledali a nikoho jsme nenašli. Bylo to v místě, kde by se stejně nikdo neschoval. A když jsme uslyšeli hodně divné zvuky jako z válečné bitvy, sedli jsme radši na kola a ujížděli pryč,“ vzpomenul mladý muž.

Dodal, že v tom lese mívá velmi často podivný pocit, jakoby ho někdo sledoval. Stalo se mu to i u tůně, ve které se měl kdysi utopit jeden houbař. „Slyšel jsem od jednoho myslivce, že tam ducha utonulého houbaře viděl. Ale od té doby, co vojáci tůň zasypali, se už prý neobjevil. Nicméně vždycky, když jsem u toho místa, tak mě přechází mráz po zádech. A nejsem prý sám,“ dodal mladík.

Podle něho je strašidelné místo všude tam, kde se stal nějaký zločin. „Jelikož zlý čin po sobě zanechá na tom místě negativní energii, kterou potom citlivější jedinci dokáží vnímat. Ať chceme nebo ne, tak se trochu té energie na nás přisaje a my ji nosíme s sebou a pak to vyvolává nemoci, v lepším případě jen neklid a divný pocit,“ okomentovala příhodu o strašidelném lese v Hamiltonech jedna z přispěvatelek webu.