Celá kauza kolem ropné havárie v Mexickém zálivu je zahalena rouškou tajemství. Kdo stojí za největší ropnou katastrofou nejen v dějinách USA, ale i na světě, a proč se neustále množí důkazy o tom, že byla předem detailně naplánovaná? Novináři, kteří se snažili co i jen trochu poodhalit skutečnou příčinu této katastrofy, byly zastrašováni a dokonce zatýkáni. Co se vlastně 20. dubna 2010 odehrálo v Mexickém zálivu, a kdo za tím vším stojí?
Náhoda nebo promyšlený plán?
Celé týdny přinášela média po celém světě šokující informace o katastrofě nesmírných rozměrů, k níž došlo 20. dubna 2010 výbuchem na ropné plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Požár, který po výbuchu vypukl se nepodařilo uhasit, a celá ropná plošina se o dva dny později potopila. Všechno to však byl jen začátek, protože to co přišlo poté se nedá nazvat jinak než ekologická katastrofa. Jelikož se nepodařilo uzavřít samotný vrt, 30. dubna 2010 pokrývala ropná skvrna již téměř 10 000 kilometrů čtverečních. Za hlavního viníka znečištění byla od začátku označena britská společnost British Petroleum, která vlastnila podmořský vrt, ale vina padla i na společnost Transocean, která vlastnila ropnou plošinu Deepwater Horizon. Kdo však skutečně za katastrofou stál?
Množství důkazů ukázalo, že ropná havárie nebyla taková náhoda, jak se na první pohled zdálo. Za vším třeba hledat jako vždy peníze. Účelem ropné katastrofy totiž mělo být nejen vystěhování tamních obyvatel Mexického zálivu, ale i to, aby nebyla těžba ropy ve zdejší oblasti omezena z důvodu chráněné plochy, která zabírala téměř 1,6 milionu čtverečních kilometrů. Po katastrofě se totiž všechna omezení zrušila, vždyť další ropné vrty už nemohly více uškodit již tak zničené přírodě. Mohl takový šílený plán vzniknout v hlavě některých lidí, kteří chtěli na zdejší ropě jen a jen vydělat? Vypadá to, že ano. Americkým investigativním novinářům se podařilo vypátrat, že jen tři týdny před katastrofou si americká společnost Halliburton, která je druhým největším poskytovatelem služeb pro ropné firmy na světě, koupila velkou část akcií společnosti British Petroleum právě v Mexickém zálivu. Byla to jen náhoda?
Proč se právě společnost Halliburton po katastrofě aktivně podílela na vystěhování místních obyvatel do táborů FEMA (Federal Emergency Management Agency), které spravovala právě společnost Halliburton? Otevřela se tak cesta k rozšíření těžby v celém Mexickém zálivu?
Zamlčované informace o katastrofě
Celé vyšetřování příčin největší ropné katastrofy v dějinách bylo velmi podivné. Společnost British Petroleum odmítala vyšetřovacímu týmu předat potřebné údaje o explozi, ke které došlo na ropné plošině, a navíc novináři, kteří se o katastrofu zajímali byli zastrašováni. Co se před veřejností utajovali?
Doktor Leonard Horowitz z Harvardovy univerzity si také nebral servítky, když řekl: „Zprávy, které se objevují o ropné krizi v Mexickém zálivu spojené s mediální cenzurou hovoří o tom, že se uvažovalo o explozi. Téměř úplně zničení zpráv z nezávislých zdrojů a zatčení kohokoliv, kdo bude chycen, jak fotografuje a filmuje devastaci, ukazuje, že ropná krize je řízena, a jsou do ní zapleteni někteří z nejtěžších kalibrů Wall Street.“
Množství odborníků dále ukázalo na způsob likvidace škod, hlavně na zbytečné použití jedovatého chemického přípravku Corex, který se skládá například z arsenu, rtuti, chromu, kyanidu, či olova. Vždyť tento přípravek podle expertů napáchal ještě více škod, než samotný únik ropy, což ukázalo i jeho použití již v roce 1989, kdy došlo k havárii tankeru Exxon Valdez u Aljašky. Proč vlastně byly na likvidaci ropné skvrny použity další jedy? Byla to jen příprava na další rozšíření těžby v Mexickém zálivu, který byl z větší části chráněný?
Začátek apokalypsy?
Ropná katastrofa se však neskončila tím, že se po třech měsících podařilo úspěšně utěsnit vrt, ze kterého do moře unikala ropa, jíž nakonec bylo až 4,9 milionu barelů, což je 666 tisíc tun ropy. Jen pro představu, předtím byla největší katastrofou nehoda na mexické ropné plošině Ixtoc v roce 1979, kdy do Mexického zálivu vyteklo asi půl milionu tun ropy, a při havárii tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky uniklo do moře „jen“ 40 tisíc tun ropy.
Rozsah katastrofy v Mexickém zálivu z roku 2010 ohrožuje celý svět neustále, málokdo si totiž uvědomuje, že právě Mexický záliv má zásadní význam pro celou planetu. Právě zde totiž vzniká Golfský proud, který ovlivňuje klima východního pobřeží Severní Ameriky a západní pobřeží Evropy. A dnes se ukazuje, že Golfský proud neustále slábne. Právě vrstva ropy usazená na dně Mexického zálivu totiž brání tomu, aby Golfský proud proudil tak jak má, protože studená voda oceánského dna nevystoupí, a neohřeje se. Dokáže se příroda vzpamatovat z největší ropné katastrofy, kterou pravděpodobně úmyslně způsobili ti, kterým jde jen o zisk těžebních společností? Odborníci varují, že pokud Golfský proud zanikne, můžeme se připravit na další dobu ledovou. Jsou opakované sněhové kalamity na východním pobřeží USA začátkem zániku Golfského proudu a začátkem ledové apokalypsy, kterou předpovídají někteří meteorologové?
Videogalerie:
https://www.youtube.com/watch?v=fxZApjURWwo
