V sibiřském lese asi padesát kilometrů od města Artemovsk je do země vypálen velký ohnivý kruh, ve kterém neustále hoří půda. Tuto anomálii už dříve zkoumali i geologové, kteří potvrdili, že v této oblasti se nenacházejí žádná ložiska plynu, uhlí nebo jiných hořlavých látek, které by oheň v této části lesa nepřetržitě udržovali. Jak oheň vznikl, proč nepřestane hořet a proč se nerozšiřuje?
Objev ohnivé planiny
Zvláštní hořící planinu v sibiřském lese si jako první všiml v květnu roku 2012 místní lesník Vladimír Chudovskij, který ji objevil po tom, jak si všiml, že z této části lesa hromadně utíká lesní zvěř. Když dorazil na místo, kde se ještě před nedávnem rozprostíral smíšený les, zjistil, že místo ní tam je nyní jen černá planina, z níž stoupal kouř, a sálala z ní vysoká teplota. Hořící planina měla průměr asi čtyřicet metrů, a půda v ní byla černá jako uhel. Zpočátku si myslel, že to má na svědomí samovznícení porostu, protože akorát v té době tam bylo velmi suché a teplé počasí. Samovznícení však později zavrhl, protože stromy v okolí byly polámané, a mnoho z nich bylo odhozených stranou. Vypadalo to spíše jako na srážku meteoritu se Zemí, ale i to musel zavrhnout, protože tam chyběl jakýkoliv kráter nebo stopa po nárazu. Po několika dnech se na místo vrátil opět, a zjistil, že hořící planina měla stejné rozměry, ale stále hořela, a podle něj dokonce ještě vyšší teplotou. Zvláštní hořící planinu proto nahlásil místním úřadům, které tam vyslali nejen hasiče, policisty, ale i vědce.
Vědecký průzkum sibiřské anomálie
Sibiřskou hořící planinu zkoumal i biolog Leonid Novikov, který se médiím přiznal, že nic podobného ještě nikdy neviděl. Jeho měření ukázala, že teplota půdy dosahovala až 200 stupňů Celsia, a podle jeho zjištění zde musela i vzhledem k rozsahu spálených stromů na velmi krátkou dobu zapůsobit teplota nejméně 2 tisíce stupňů Celsia, ne-li ještě vyšší! Novikov proto oslovil další odborníky, kteří měli udělat ještě podrobnější měření, aby zjistili, co se v této oblasti vlastně stalo. Do oblasti tak přišli experti z Uralské státní univerzity Anton Opletajev a Vladimír Usolcev, kteří planinu zkoumali více než dva týdny. Zjistili, že teplota půdy v ohraničeném nepravidelném kruhu vůbec neklesla, a udržovala si stejnou teplotu. Nešlo tedy vůbec o požár jak se na první pohled zdálo. Proč však půda nepřetržitě hořela, nevěděli říct ani oni. Přizváni geologové navíc potvrdili, že v této oblasti se nenacházejí žádná ložiska plynu, uhlí nebo ropy, a rovněž vyloučily jakoukoli vrtnou či vulkanickou činnost. Nejednalo se ani o podzemní požár, protože teplota by stoupala směrem dolů, zde naopak teplota směrem dolů klesala. Po několika měsících se ukázalo, že na hořící planině ubývala půda, a naopak přibýval rozžhavený popel. Vypadalo to jako kdyby hořela samotná půda. Nikdo z odborníků se s něčím podobným ještě nesetkal.
Co způsobilo hoření?
Sibiřská anomálie pochopitelně zaujala i média, a novináři začali pátrat po tom, co způsobilo a neustále udržuje tuto část lesa v ustavičném hoření. Pracovalo se s různými teoriemi, a jednou z nich byla i taková, že za vznikem této anomální zóny mohl stát tajný armádní pokus. Jakékoliv důkazy však chyběly. Jednou z možností, což mohlo způsobit sibiřskou anomálii byl i dopad takzvaného plazmoidu. Je to hypotetický útvar, který je složen z vysoce energeticky nabité plazmy. K nejznámějšímu plazmoidu patří i kulový blesk. Plazmoid může vzniknout při silné bouři, když se na jedno místo zkoncentruje několik blesků. To způsobí takové extrémně zahřátí atmosféry, že se z plynu stane vysoce energeticky nabitá plazma, která se obalí silným elektromagnetickým polem. A právě plazmoid by podle vědců mohl způsobit velmi těžko uhasiteľné požáry. Ale ani tato teorie nedokáže vysvětlit, proč teplota v této ohraničené zóně neklesá, a rozloha spálené půdy se vůbec nerozšiřuje. Navíc půda jen několik metrů od hořící planiny má běžné hodnoty jako kdekoliv v okolí. Sibiřská hořící anomálie je tak pro vědce velkou záhadou, a dosud stále nikdo neumí vysvětlit proč tato planina nepřetržitě hoří, a dokdy to bude trvat.
Videogalerie:
