Neznámo odkud se v Rusku ozývá rádiové vysílání, které již desetiletí trápí nejen samotné Rusy. Stanici nazývají UVB-76 a její účel zůstává dodnes záhadou. Zřejmě ji provozuje vláda, ta však odmítá prozradit, na co signál slouží.
Stanice UVB-76 vysílá z Permského kraje na západě Ruska na frekvenci 4625 kHz. Rusové ji umí přezdívat i „bzukot“ kvůli zvukům, které se ve vysílání pravidelně ozývají. Jde o přibližně 25 tónů za minutu s téměř pravidelnou frekvencí. Jeden zvuk se ozývá 1,2 sekundy, pak nastane přibližně stejně dlouhá pauza. Vysílání probíhá nonstop a přerušují ho jen občasné věty v ruštině. Kdysi bylo hlasy slyšet jen velmi sporadicky, ale posledních 20 let se ozývají častěji.
UVB-76 zřejmě vysílá od přelomu 70. a 80. let, poprvé však veřejnost zachytila její frekvenci v roce 1982. Za tu dobu se zvuky trochu změnily, ale ozývají se prakticky konstantně již nejméně 38 let. Vyvstává proto otázka, proč se ke stanici zatím nikdo nepřihlásil.
Hlasy v éteru
Když pravidelné zvuky přerušily hlasy, vždy mluvily v nějaké kódované podobě. Například v únoru 2006 se ozvalo: „UVB-76, UVB-76. 75-59-75-59. 39-52-53-58.5-5-2-5. Konstantin-1-9-0-9-8-Tatiana-Oxana-Anna-Elena-Pavel-Ščuka. Konstantin-8-4. 9-5-5-Tatiana. Anna Larissa Ulijana-9-4-1-4-3-4-8.“
Předpokládá se, že ve vysílači je otevřený mikrofon a nad ním je zařízení, které pravidelně emituje bzukot. Hlasy, hudba či jiné zvuky, které je občas na stanici slyšet, přicházejí z pozadí a mikrofon je zachycuje pouze náhodou. 1. září 2010 se například 38 sekund ozýval z éteru úryvek skladby Tanec čtyř malých labutí od Čajkovského. 11. listopadu zase bylo slyšet telefonické rozhovory, očividně vojenského charakteru.
Účel vysílání je však neznámý. Bývalý litevský ministr informatizace kdysi řekl, že jde o formu kontroly pozornosti hlídek ve vysílačích. Signál má nějakým způsobem ověřovat, zda radisté dávají pozor, bližší podrobnosti však neuvedl. Jiná hypotéza říká, že UVB-76 je spojena s výzkumem ionosféry.
Nejpravděpodobnější je však zřejmě spojení s ruskou armádou. Nasvědčují tomu i svědectví lidí, kteří v blízkosti místa, odkud původně stanice vysílala, objevili opuštěný vojenský bunkr. Našla se v něm dokumentace spojená s rádiovým vysílačem. To však nevysvětluje, proč ruské ministerstvo obrany nevydalo ke stanici prohlášení, protože je očividně taková nedůležitá, že si armáda může dovolit nechat dokumenty v opuštěném bunkru. A pokud má zůstat v utajení, proč naopak její vysílání lépe nekryjí?
Ruským nadšencům se podařilo odhalit dvě místa, ze kterých signál vychází. Můžete je najít na souřadnicích 60°18’40.1″N30°16’40.5″E a 55°25’35″N36°42’33″E. V prvním případě se dá pomocí Google Street View dokonce podívat přímo na objekt vysílače. Ani to však nepomáhá odhalit účel vysílání, který je desetiletí záhadou.
Videogalerie:
