Zlý vrchní ve Větrném Jeníkově
Ve Větrném Jeníkově naproti zámeckému parku nedaleko hřbitova, v nynější truhlářově chalupě, bydlela chudá vdova Krupová se svou dcerou. Domek patřil vrchnosti a proto musela vdova vrchnosti z domku platiti.
Kdysi neměla peněz. Šla na zámek prositi pana vrchního, aby jí nějaký čas posečkal a že potom ráda zaplatí. Vrchní Lábor byl zlý člověk, bez smilování. Ihned poručil, aby vdova“ zaplatila a protože neměla peněz, kázal vzíti vdově poslední krávu z chléva i zbylé potraviny.
Stalo se, jak poručil. Přišla čeleď ze zámku a krávu odváděla. Ženy, jež všechno to viděly, přály vrchnímu všecko nejhorší. „Kéž by s ním po smrti čerti orali!“ ulevila si mnohá.Lábor trápil lid ještě dlouho, avšak také umřel. Asi za týden po jeho smrti šel sedlák z Kalhova do Jihlavy. Bylo na jaře, ale země byla ještě zmrzlá. Když přišel na pole „Na rychtě“, bylo již po půlnoci. Měsíček chvílemi vyšel z mraků a krajinu jasně osvětloval. Blíže se panským polím spatřil sedlák podivné divadlo. Dva statní čerti orali panské pole, pluh však netáhl dobytek, nýbrž nějaký člověk.Sedlák se zachvěl a ustrašeně hleděl na celý výjev. Čerti“ nedbali a pobízeli člověka ranami i slovy. Od pluhu jen jiskry‘ chvílemi lítaly.
Pojednou sedlák slyší: „Přetáhni víc toho Lábora!“ Leč druhý čert odsekl: „Popožeň ho ty, mne už ruka bolí! Přetáhl jsem ho, až má kůži sedřenou“.Více sedlák neslyšel. Vzpamatoval se a jak nejvíce mohl, utíkal domů. Přiběhl skoro polomrtvý a téhož dne ještě skonal. Z jeho vypravování seznali lidé, jaký trest stihl zlého a nenáviděného vrchního Lábora.
