Zmizení auta na dálnici Brno – Břeclav

Pan Čermák na úvod své příhody uvádí, že to, co se mu přihodilo, byl jev naprosto reálný. Příhoda se mu stala v říjnu 1992, ale bohužel na přesné datum si nevzpomíná. Jel jednoho sobotního rána svým osobním autem Škoda po dálnici z Brna na Břeclav.

To ráno bylo asi 7:15 hodin, bylo na dálnici mimořádně klidno, malý provoz bylo jasno a svítilo Slunce. V úseku asi 15-20 km od Brna, ve kterém se právě pan Čermák se svým vozem nacházel, byla velmi dobrá viditelnost, po stranách dálnice nebyly stromy, ani vlevo ani napravo, jen pár keřů při okraji vozovky u svodidel. Zkrátka naprosto ideální a přehledná dopravní situace.

Pan Čermák uvádí, že jel rychlostí tak 120 – 130 km/h. Při této jízdě před sebou spatřil ve vzdálenosti asi 100 – 150 m nákladní vůz Avia. Řidič se přichystal na předjetí onoho nákladního vozu, podíval se do zpětného zrcátka a spatřil za sebou, zhruba tak 200 m daleko, tmavé auto, které se velmi rychle přibližovalo k vozu pana Čermáka. Podle jeho výpovědi se mohlo pohybovat rychlostí asi tak 160 km/h. Podle jeho slov se jednalo o nějaký silný zahraniční vůz. Náš řidič pochopil, že by nestačil nákladní Avii včas předjet a tak se zařadil zpět do svého směru jízdy a čekal, až ten rychlý vůz projede. A skutečně, za chvíli se to auto přiblížilo a v okamžiku, kdy vozy byly na stejné úrovni, to černé, cizí auto zmizelo !

Pan Čermák uvádí,že ať se díval okolo sebe on či jeho manželka, tak to auto nikde nebylo.

Vybočil tedy ze svého pruhu, předjel nákladní vozidlo vpředu. Podle slov pana Čermáka byli ve chvíli, kdy auto zmizelo, na rovném úseku dálnice a když předjel ten nákladní vůz, musel by ten cizí být nějaký kus vpředu.

Ještě na dokreslení celého příběhu řidič uvádí, že v cizím voze seděli dva muži, opálení, snědí, spíše jižní typy – Italové či Španělé. Auto ani neodbočilo (nemělo kam) ani nehavarovalo, ani se nikde neotočilo. Pan Čermák také uvádí, že se tento nepochopitelný jev stal ve chvíli, kdy bylo oba s manželkou naprosto při smyslech, zdraví a svěží. Oba však byli touto událostí naprosto šokováni. Svědek uvádí, že je povoláním stavař, zřejmě inženýr, tedy naprosto realisticky založený člověk. Auto sledoval asi půl minuty, než se přiblížilo a také si vzpomíná, že neslyšel motor tohoto vozu.

Podle doslovného zápisu telefonátu do živého vysílání Radia Krokodýl