Zvířecí duchové na fotografiích
Na některých starších fotkách se z času na čas podařilo amatérským fotografům zachytit kromě zamýšleného záběru i něco navíc. Většinou šlo o duchy zemřelých lidí, ale existují i takové fotografie, kde byla zachycena i zesnulá zvířata, která patřila mezi domácí mazlíčky. Pohybují se tedy mezi určitými lidmi i duchové různých zvířat?
Duch malého teriéra
Mezi nejpodivnější fotku se zvířecím přízrakem patří pravděpodobně fotografie, kterou v roce 1927 dostal Britský ústav okultních věd od jisté lady Hehirové. Fotku, na které je se svým irským vlkodavem udělala její známá paní Filsonová. Fotka však není tak obyčejná jak se na první pohled zdálo. Je na ní totiž navíc hlava malého teriéra, která vykukuje zpoza zad feny jménem Tara. Lady Hehirová po vyvolání fotografie poznala na fotce štěně skotského teriéra jménem Kathy, která byla oblíbeným společníkem Tary. Štěňátko Kathy však zahynulo v srpnu roku 1926, tedy asi šest týdnů před zhotovením fotografie. K fotce, kterou lady Hehirová pak poslala do Britského ústavu okultních věd napsala: „Jsem přesvědčena, že štěňátko bývá často se mnou a s Tarou v jedné místnosti, protože Tara se chová tak, jako by ho viděla, a něžně na něj štěká.“ Fotka byla podrobena odborné analýze, a nikdy se nepotvrdilo, že by šlo o podvrh.
Duch malého kotěte
V srpnu roku 1925 udělal major Wilmot Alliston ve švýcarském městě Clarens běžnou nepříliš vydařenou rodinnou fotografii. Po vyvolání si však Alliston na fotce všiml slabé obrysy malé bílého jakoby průsvitného koťata, které se choulí nad pravou rukou jeho syna, vedle plyšové hračky, kterou zase drží v levé ruce. S určitostí se podle něj jednalo o přízrak koťěte, které patřilo jeho synovi, a jen několik dní před zhotovením této fotografie ji zardousil bernardýn. Negativ i snímky byly rovněž podrobeny důkladnému odbornému přezkoumání. Negativ byl detailně prohlédnut specialisty pod stereoskopickým mikroskopem, ale nikdy se nepodařilo vysvětlit, jak se mohlo mrtvé kotě na fotku dostat.
Fotografie plná duchů
Anglický spiritistický fotograf William Hope, který byl zároveň i médium málokdy fotografoval v exteriéru. V roce 1924 však na dovolené v Devonu udělal několik fotek své asistentky paní Buxtonové s její rodinou. Jedna fotka se vymykala ostatním. Paní Buxtonová je na ní se svou rodinou na schodech maringotky, a kromě nich tam je vidět několik tajuplných postav. Kolem paní Buxtonové se vznáší jakýsi ektoplazmatický oblak, a nad ním je vidět tvář jejího syna, který rok předtím zemřel. Paní Buxtonová se později přiznala, že si při fotografování přála, aby byl na fotce spolu s nimi i její zesnulý syn. Kromě něj se však na fotce objevila i hlava bílého poníka jménem Tommy, který patřil jejich synovi a zahynul krátce před synovou smrtí. Na fotografii je však i další přízrak, který je však vidět slabší, protože ho překrývá vesta pana Buxtera – jde o starého muže. Podle pana Buxtera by mělo jít o jeho bratra, který byl v té době už zesnulý.
Fotografie, na kterých jsou náhodně zachyceny i zvířecí přízraky patří mezi velmi ojedinělé fenomény. Může těch pár fotografií, které byly podrobeny detailnímu rozboru, a nepotvrdil se při nich úmyslný podvod svědčit o tom, že někteří domácí rodinní mazlíčci se neumějí se svými nejbližšími lidskými „příbuznými“ po své smrti rozloučit, a ještě nějaký čas s nimi setrvávají?
