Zvukový záznam pekla? Podvod roku!

V roce 1989 se podařilo ruským geologům na poloostrově Kola dostat vrtnou soupravou pod zemskou kůru do hloubky 12.262 metrů. Cílem geologů byla hloubka 15 kilometrů, ale projekt se údajně zastavil pro nedostatek peněz. Mluvilo se však i o tom, že geologové se báli pekla, které prý navrtali. Bylo to skutečně peklo nebo jen další výmysl médií?

Když geologové panikaří …
Kolský vrt se nestal známý jen kvůli tomu, že pokořil hloubku 12.000 metrů, do níž se ještě nikdo předtím nedostal, ale i tím, že geologové během vrtu narazili na něco s čím vůbec nepočítali.

Pod hranicí 12.000 metrů totiž narazili na jakousi jeskyni nebo kapsli, ve které panovaly velmi vysoké teploty, které údajně více než desetinásobně převyšovaly odhady zkušených odborníků. Geologové proto do vrtu spustili speciální mikrofon, který se používá ke sledování pohybu zemských desek a snímání šumu.

Z mikrofonu se však podle svědectví přítomných ozvaly zvuky, které všechny vyděsily. Celý svět pak doslova zaplavily výpovědi vedoucího projektu doktora Dimitrije Azzacova, který řekl: „Spustili jsme mikrofon určený k detekci pohybu desek dolů do vrtu, ale místo těchto pohybů jsme slyšeli lidské hlasy křičet bolestí! Netřeba dodávat, jak jsme byli šokováni. Jsem přesvědčen, že jsme navrtali strop pekla.“ nebo „Jako komunista nevěřím v nebe a Bibli, ale jako vědec už teď věřím v peklo“. Mohl vůbec taková slova říct vědec, který by se jimi mohl zesměšnit?

I norský seizmolog a člen výzkumného týmu Bjoerne Nymmendal potvrdil, že z hlubin vrtu bylo slyšet lidské hlasy, které všechny vyděsili k smrti. Sověti prý naléhali, aby se o celé události mlčelo. Není divu, že záhada kolského vrtu byla skeptiky velmi zpochybňována. Zvuky z vrtu zkoumalo 15 vědeckých laboratoří, uspokojivé vysvětlení však nikdy nepřineslo ani jedno z nich. Údajná záhada však může mít prozaičtější vysvětlení – šokovat lidi na celém světě prostřednictvím médií.

Skočil svět na podvod?
Mnozí odborníci si myslí, že výpověďmi Dimitrije Azzacova se mnohá média inspirovala, aby do světa vypustili senzaci, že Sověti se provrtali do pekla. Údajně autentický záznam, který geologové přes mikrofon nahráli měl být médii zmanipulovaný, kvůli lehce dosažitelné senzaci.

Teorii o tomto podvodu částečně dokázal i norský učitel Aga Rendalen, který se pokusil otestovat, jak jsou světová média zmanipulovatelná. Do studia americké televize TBN, což je celostátní křesťanský kanál, proto poslal dopis s přiloženým článkem v norštině, kde udává další fakta k případu kolského vrtu, o kterém televize informovala. Přesto, že výstřižek z norských novin mluvil o jednom stavebním inspektorovi, podle Rendalenova překladu v něm stálo, že ze záhadného kolského vrtu vyletělo jakési hořící zjevení netopýra, které vyhrožovalo sovětským vědcům. Pro někoho se to bude zdát úsměvné, ale ne pro televizi TBN, která bez váhání zmedializovala další důkaz skutečného pekla!

Zajímavé na tom byl fakt, že nikdo se nepokusil originál článku opravdu přeložit, a dokonce se nikdo z televize nepokusil Rendalena kontaktovat, přesto, že nechal na sebe adresu a telefonní číslo.

Když tento skandál praskl, většina lidí začala pochybovat nejen o kolském vrtu, ale také o údajné nahrávce lidských hlasů. Mluvilo se totiž i o tom, že geologové se vůbec nedostaly do avizované hloubky 12.262 metrů a pro velké fiasko v dobách totalitního komunistického impéria vznikla nahrávka pekla, kterou by se dal omluvit neúspěch sovětské vrtací technologie. Celá nahrávka tak mohla být jen obyčejným podvrhem a pravdou bude zřejmě i to, že nikdo z médií se nesnažil o prověření autentičnosti nahrávky. Média to prostě vzala jako fakt.

Většina lidí si myslí, že vrt s hloubkou 12.262 metrů je něco kolosálního, pokud se však zamyslíte nad tím, že průměr Země je přibližně 12 700 kilometrů, geologové se dostali jen pod skořápku zemské kůry, která sahá do hloubky 33 až 40 kilometrů. Proč by právě v hloubce 12.262 metrů mělo být peklo, když do středu Země zůstává více než 6.300 kilometrů?

Celý příběh o kolském vrtu je tak postupem času zpochybněn a dnes už nikdo neumí říct, co je skutečnost, podvod a co překroucené informace. I dnes už stačí jen malé šťouchnutí a média dokáží z bezvýznamné záležitosti udělat obrovskou záhadu, nebo mediální bublinu bez jakýchkoliv prověřování faktů. Realita však někdy může být mnohem prozaičtější.