ParaMag

Červený déšť – obsahuje mimozemský život?

 Rychlé zprávy
  • Pluto: NASA zveřejnila dech beroucí fotografie Dne 17.09.2015, NASA zveřejnila čerstvé fotografie z povrchu planety Pluto, které pořídila sonda New Horizons. Na fotografiích můžeme vidět ledová pohoří, povrchové mlhy a zmrzlý dusík....
  • 5 znamení přicházející smrti Blížící se smrt se prý předem ohlašuje. Nejen ti, kteří bojují s těžkou nemocí, ale i lidé, jejichž život ukončí náhlá tragédie, údajně dostávají šanci se na svůj blízký konec...
  • Bermudský trojúhelník ukrývá krystalové pyramidy Za použití sonaru, oceánograf Dr. Meyer Verlag, našel obrovské skleněné pyramidy v hloubce zhruba 2km. Za použití další technologie se podařilo vědcům identifikovat, že obě nalezené obrovské skleněné pyramidy jsou...
  • VIDEO: NASA: viděl jsem, co jsem neměl Clark C. McClelland byl zaměstnancem NASA 35 let. Podle vlastních slov spolupracoval na více než 650 misích jako Apollo, Mercury a také stál u vzniku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a...
  • VIDEO: NASA připravuje Zemi na kontakt s mimozemšťany Před pár lety se před americkým Kongresem sešli špičkoví astronomové, aby dali jasně najevo, že věří, že ve vesmíru nejsme sami. Jejich hlavním argumentem bylo to, že není možné, aby...

Červený déšť – obsahuje mimozemský život?

Červený déšť – obsahuje mimozemský život?
08 května
20:53 2014

Ve více částech naší planety byl pozorován zvláštní červený déšť připomínající krev, který vědcům pořádně zamotal hlavy. První vědecké analýzy červené dešťové vody, která v několikaletých odstupech padá v indickém státě Kérala, totiž ukázaly, že se v ní nacházejí neznámé mikroorganismy, které s velkou pravděpodobností pocházejí z vesmíru.

Krvavý versus červený déšť
Dnes už nikdo nemůže popírat, že červené deště z nebe skutečně padají. Vědci několik z nich v minulosti podrobili důkladné analýze, a tak se daly vysvětlit přirozeným způsobem. Příčinou červených dešťů nad Evropou je například saharský písek, který se do deště dostane díky větrné smršti a virům.

dest2Jiné analýzy zase ukázaly, že jiné červené deště obsahují různé druhy uhličitanů, železnou rez, výtrusy hub, síru, chlór, kobalt, řasy či meteorický prach. Toto se však nedá říct o červeném dešti, který padal v indickém státě Kérala v letech 2001, 2006, 2007, či 2012. Indický déšť totiž skutečně na první pohled připomínal krev. Lidé tak byli během takových dešťů pochopitelně vystrašení, když zjistili, že jejich oblečení je krvavě zabarvené. Zprávy o krvavém dešti byly hlášeny z desítek indických měst, a lidé se již několik let ptají, proč právě v indickém státě Kérala takový podivný déšť padá a co vlastně obsahuje.

dest3Indický déšť s neznámými buňkami
První vědecké analýzy červeného deště v Indii ukázaly, že zabarvení je způsobeno mikroskopickými částečkami, které připomínají buňky. Indičtí biologové doktor Godfrey Louis a Santhos Kumar izolovali z deště červené částečky, které měly podobu tenkostěnných buněk velikosti 4 až 10 mikronů, a podobaly se na lidské červené krvinky. Vědci také zjistili, že tímto buňkám vyhovují extrémní teploty – nejlépe se rozmnožují při teplotě až 300°C a vůbec k tomu nepotřebují světlo. Mikroorganismy tak podle všeho nepocházejí z naší planety, protože žádná známá bakterie na Zemi není schopna rozmnožovat se při tak vysoké teplotě – nejodolnější pozemská bakterie snese teplotu maximálně 122°C. Další záhadou pro vědce však bylo to, že mikroorganismy v dešťové vodě sice připomínají normální buňky, ale nemají běžné biologické molekuly, tedy neobsahují DNA. Biologové si tak myslí, že tyto nově objevené buňky mají svou genetickou informaci uloženou v jiném druhu molekuly než DNA. A největším překvapením pro vědce bylo rozmnožování těchto buněk. Množení totiž neprobíhá obvyklým dělením, ale tak, že vznikne jedna velká mateřská buňka, z níž pak vypadnou její “potomci”.

dest4Původ těchto mikroorganismů je tak pro vědce velkou záhadou. Britský mikrobiolog Milton Wainwright ze Sheffield University o tomto objevu řekl:

Pokud to nejsou živé buňky, nevím, co by to bylo. Možná je to počátek něčeho fantastického.

Jiní vědci jsou však méně optimističtí a říkají, že nepřítomnost DNA nemusí nutně dokazovat mimozemský původ organismu. Odkud se však neznámé buňky do deště dostali není dostatečně vysvětleno. Někteří odborníci si však myslí, že by tyto mikroorganismy mohly pocházet z úlomků komet. Právě komety totiž obsahují chemické látky, které jsou schopné podporovat růst mikroorganismů a tak buňky v červeném dešti mohou být mimozemského původu. Pokud by se to prokázalo, byl by to první důkaz mimozemského života a tak by se dalo potvrdit i to, že pozemský život se vyvinul z mikrobů, které se na Zemi dostali právě z komet – tzv. teorie panspermie.

Indický červený déšť, který se pravidelně opakuje s několikaletou přestávou je pro vědce stále velkou záhadou, a ani oni se zatím nedokáží shodnout na tom, co to vlastně lidem v Indii padá na hlavy. Na rozřešení této vědecké hádanky si tak budeme muset ještě počkat.

Autor článku

k0m1s

k0m1s

Jsem obyčejný člověk, který ve svém volném čase tvoří zajímavé webové stránky. Poslední dobou se velmi zajímám o tajemno, z čehož vznikl i tento web.

Related Articles

0 komentářů

Žádný komentář!

Není tu žádný komentář, chcete být první?

Napsat komentář

Napsat komentář

Partner webu

lit

Hlavní menu

Ankety

Co říkáte na reformu copyrightu s články 11 a 13?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Facebook

Poslední komentáře

Nikdo není neomylný a že zjistíme občas klamné informace, to se stane.. Bohužel disponujeme jen...

Tyto pyramidy nebyly nikdy objeveny, jde o novinářstkou kachnu, žádný vědecký článek nebyl o tom...

Ahoj. Obecná rada není těžká: stíny zahání světlo. Tedy: udržuj si doma světlo, čisto, pořádek....

Statistiky

  • 0
  • 39
  • 362
  • 13 326 254
  • 1 356
  • 672