Římská legie

Ztracená římská legie v Číně? Její osud je dodnes neznámý

V roce 53 před Kristem utrpěli Římané při Carrhae potupnou porážku, která byla spouštěčem mnoha událostí. Vedla také k tomu, že se legionáři dostali až do Číny?

Při Carrhae stáli legionáři pod vedením Marca Licinia Crassea proti parthským jezdcům. Crassus si v roce 71 vydobyl slávu porážkou Spartaku a tak si v nadcházející bitvě věřil. S válečnými taženími však neměl mnoho zkušeností a 45 tisíc vojáků pod jeho vedením mělo podstoupit drsnou zkoušku, kterou mnozí z nich nepřežili. Parti dokonale využili pohyblivost svého vojska a když padla noc, leželo na bitevním poli 20 tisíc mrtvých Římanů. O život přišel i velitelův syn, jehož sťali. Přibližně 15 tisíc Římanů uteklo a zbytek putoval do otroctví.

Navštivte také:
Proč letěl Rudolf Hess do Skotska? Tajemství si vzal do hrobu

Právě osud deseti tisíc zajatých Římanů je dodnes záhadou. Stali se známými jako “ztracená římská legie”. V roce 20 před Kristem proběhly za vlády Octavia Augusta jednání ohledně návratu těchto mužů do vlasti, ale byly bezvýsledné. Parti tvrdili, že žádné vězňě nemají. Spisovatel Paul Brummell, autor knihy Turkmenistan, ale tvrdí, že po bitvě u Karrh přemístili Parti množství vězňů právě do Turkmenistánu, kde je využívali na obranu před nájezdníky.

Navštivte také:
Život po smrti? Není to jen báchorka, tvrdí vědci!

V úvahu vstupují i ​​čínské dobové záznamy z roku 36 před Kristem. V bitvě u Zhi-Zhi v dnešním Uzbekistánu údajně muži z dynastie Chan bojovaly proti vojákům, kteří využívali formaci takzvaných “rybích šupin”, kdy se první řada navzájem kryla štíty před sebou, přičemž zbylí vojáci si je drželi nad hlavami. Stejnou taktiku používali i římští legionáři, ale říkali ji testudo, tedy “želví krunýř”. Profesor čínštiny a čínské historie Charles Hucker si myslel, že mezi těmi, kteří bojovali proti armádě dynastie Chan, byli i římští legionáři. Naznačuje to i název dobytého území, které císař pojmenoval Liqian. Zvuková shoda s latinským “Legio” nemusí být náhodná. Podle čínského historika jménem Fan Je, který žil v 5. století, bylo Liqian také čínské pojmenování pro římské impérium.

Archeologické nálezy
Mnozí archeologové se domnívají, že z Liqianu se v průběhu let stalo dnešní čínské město Zhelazhai, které leží na okraji pouště Gobi. Vykopávky zde odhalily například dřevěný kůl opracovaný do stejné podoby, jakou využívali Římané při stavbě opevnění. Našli tu ale i římské mince a keramiku. Také se ukázalo, že lidé tu kdysi zpevňovaly povrch cest kmeny stromů, a totéž praktikovali i Římané. Našla se zde také římská helma s čínskými znaky.

Navštivte také:
Badlandský strážce – tajemná tvář z Kanady

Analýza DNA obyvatel Zhelazhai naznačuje, že přibližně 56 procent jejich genů je podobných s těmi evropskými. Nepotvrdilo se však, že by tato DNA pocházela z jižní Evropy. Jiná analýza z roku 2007 zase tvrdí, že nejde o potomky Římanů. Místní však uvěřili tomu, že mají kořeny ve starověkém Římě. Kde je však pravda ale ukáže až čas.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *