Geniální obr a sériový vrah: Edmund Kemper nedával obětem šanci
UPOZORNĚNÍ: Článek není pro slabé povahy!
Už v dětství odřezával panenkám hlavy a zabíjel zvířata. V dospělosti se však chování Edmunda Kempera III. stalo podstatně zvrácenějším. Díky obrovité postavě a IQ, které přesahovalo hranici geniality, neměly jeho oběti šanci přežít. Životní příběh jednoho z nejméně známých sériových vrahů vyvolává husí kůži a zhnusení i dnes.
V dospělosti dostal přezdívku „Velký Ed“. S výškou 206 centimetrů a váhou 140 kilogramů si ji opravdu zasloužil. V dětství se naopak dočkal spíše nelichotivých označení zejména od své matky, která chlapce neustále urážela. Clarnell Kemperová žila v nešťastném manželství s Edmundem Kemperem II. a 18. prosince 1948 se jim narodil syn. Zřejmě z nedostatku kreativity ho pojmenovali Edmund Kemper III. Tehdy ještě nemohli vědět, jaké monstrum z něj vyroste.
Clarnell byla alkoholička a zřejmě trpěla i nějakou psychickou poruchou. Její manžel o ní později řekl: „Během druhé světové války jsem absolvoval doslova sebevražedné mise a později jsem se zúčastnil i testování jaderných zbraní. Ve srovnání se životem s Clarnell to byla procházka růžovou zahradou.“
Malý Edmund vyrůstal většinu času ve společnosti matky a dvou sester a už v raném věku se u něj začaly projevovat zvrácené sklony. Odřezával hlavy panenkám své sestry během bizarních rituálů, se zohavenými panenkami pak pořádal sexuální orgie. Jako desetiletý zabil vlastní kočku, o tři roky později další. Tu i naporcoval a kusy těla si nechal ve skříni. Teprve když začaly zapáchat, objevila je jeho matka.
To se dělo v době, kdy už byly Edmundovi rodiče rozvedení. Clarnell se syna bála, jako 14-letý měřil už 190 centimetrů a nabíral svalovou hmotu. Nutila ho spát v zamčeném sklepě, protože se bála, že Edmund ublíží svým sestrám. Žil v neustálém přívalu urážek, matka mu tvrdila, že ho nikdy žádná žena nebude milovat. Zřejmě i proto z domu utekl a chtěl žít s otcem v Kalifornii. Ten se ale mezitím znovu oženil a nechtěl syna v domě, takže Edmund znovu cestoval, tentokrát k prarodičům. A právě na nich si chlapec vylil vztek.
Jednoho dne se pohádal s babičkou a střelil ji do hlavy dědovo puškou ráže 5,6 milimetru. Později uvedl, že tak učinil z jediného důvodu: chtěl vědět, jaké to je zabít vlastní babičku. A když se dědeček vrátil domů, zabil i jeho. Prý proto, že by se určitě zlobil, kdyby zjistil, co Edmund udělal jeho ženě.
Potom zavolal matce a zeptal se, co má dělat. Doporučila mu zavolat policii a přiznat se. To také udělal a poslali ho do nemocnice pro psychicky nemocné zločince. Zde mu poprvé změřili IQ a Edmund překročil hranici 140 bodů.
Když dosáhl věku 21 let, propustili ho do domovské péče, konkrétně k matce. Musel se pravidelně hlásit u psychologa, dobře však věděl, co mu říct. Díky tomu, že odpověděl jako podle příručky, ho považovali za nerizikového. Po roce se Edmund odstěhoval od matky a přestože bydlel na více místech, pravidelně Clarnell navštěvoval. Někdy v té době začala jeho vražedná pouť. Zabíjel vždy podobným způsobem. Vyhlédl si stopařku, zabil ji, s tělem pak souložil a nakonec mrtvolu naporcoval a pohřbil.
Jeho prvními oběťmi byly vysokoškolské studentky. Později se vyjádřil, že je plánoval pouze znásilnit, ale pak zpanikařil a uškrtil je. Těla naložil do kufru a odvezl k sobě domů. Už tehdy ho mohly odhalit, Edmunda totiž zastavil policista. Autu nesvítilo jedno zadní světlo. Muž zákona se však do kufru nepodíval. Když se Edmund vrátil domů, na obou tělech se sexuálně ukojil, potom je rozřezal na menší části, ty zavřel do plastových pytlů a zakopal na různých místech.
Jeho další obětí byla jen 15-letá korejská tanečnice Aiko Koo. Naložil ji do auta a pak se omylem vymknul. Podařilo se mu však dívku přesvědčit, aby ho pustila dovnitř. Vyděšená Aiko ho z nepochopitelných příčin poslechla. Možná opravdu věřila, že jí Velký Ed neublíží, ale mýlila se. Skončila stejně jako jeho předchozí oběti.
V roce 1973 mu došly peníze a nastěhoval se zpět k matce. V zabíjení však pokračoval, zavraždil a zneuctil další tři ženy. Jednu dokonce pohřbil na dvoře domu své matky. Později se vyjádřil, že tělo uložil hlavou směrem k matčině ložnici. „Vždy chtěla, aby k ní lidé vzhlíželi,“ řekl vyšetřovatelům. 20. dubna 1973 nastalo nevyhnutelné: Edmund zabil matku kladivem. Uřízl jí hlavu, kterou sexuálně zneužil, a pak ji položil na poličku a udělal si z ní terč na šipky. Matce vyřezal jazyk a hlasivky, prý měl na to jasný důvod: vždy ho nimi jen urážela.
Potom pozval na večeři matčinu nejlepší kamarádku, Ještě ani pořádně nezavřel dveře a už ji škrtil. Pak jí ukradl auto a odjel z Kalifornie do Colorada. Ve zprávách však neslyšel nic o brutálních vraždách, a tak zavolal na policii a přiznal se. Prý už ve vražděni neviděl smysl a nechtělo se mu skrývat před policií.
Zatkli ho a čelil obvinění z osminásobné vraždy prvního stupně. Edmund pro sebe žádal trest smrti, dokonce se dvakrát pokusil o sebevraždu, ale dali mu pouze sedm po sobě následujících doživotních trestů. Ve vězení sedí dodnes. Čas si krátí tím, že vyrábí audioknihy.
