Gryf – tajemné bájné zvíře. Mohlo opravdu existovat?

Bájné okřídlené zvíře s tělem lva a hlavou orla je známé na celém světě. Zobrazovali ho už starověcí Egypťané, Řekové či Peršané, dnes ho můžeme najít v ornamentice, ale i na různých královských, či městských erbech. Jsou Gryfové jen pohádkovými bytostmi, které si naši předkové vymysleli nebo tyto bizarní tvory skutečně existovaly?

Svědectví cestovatelů o Gryfech
Staří cestovatelé hovořili o Gryfech jako o skutečných bytostech, které na svých cestách viděli spolu s jinými exotickými zvířaty, které do té doby nebyly některým lidem vůbec známé – mezi ně patřily například lvi, tygři, gepardi nebo sloni. Svědectví o velkých ptácích s lvími těly přinesli cestovatelé ze všech kontinentů. Mohli si cestovatelé tyto tvory splést s nějakými jinými zvířaty nebo popsali reálné bytosti, které mohly na vlastní oči vidět, případně se jich dotknout?

První záznamy o Gryfech pocházejí už ze 4. tisíciletí před naším letopočtem, a první sochy těchto bytostí se datují do roku 3300 před naším letopočtem. Gryf byl ve starověku považován za nositele a strážce božské moci. O Gryfech se také říkalo, že jsou to bájní strážci zlatých pokladů, a prý se běžně vyskytovali na panovnických dvorech. I historici velmi dobře vědí, že mnoho panovníků chovalo ve svých vlastních zahradách různá exotická zvířata, a některé byly tak bizarní, že lidé ani nechtěli věřit, že by tací tvorové mohli existovat.

Známý benátský kupec a cestovatel Marco Polo například ve svém slavném cestopise Milión popsal i gryfy, které měl vidět na dvoře mongolského chána Kublaje. Právě Gryfové asijskému panovníkovi pomáhali při lovu divoké zvěře. Skeptici však hodnověrnost cestopisu Milion zpochybňují, přesto, že Marco Polo ještě na smrtelné posteli svým přátelům řekl: „Nepsal jsem polovinu toho, co jsem viděl.“ Mohl tedy Marco Polo skutečně vidět bájné gryfy?

O Gryfech však hovořili i další cestovatelé. Mezi nimi byl i německý luteránský teolog a historik Heinrich Bunting, který o nich psal v cestopise Itinerarium Sacrae Scripturace, kde je i detailně popsal. Gryf měl mít i perský král Sophi Ismael, který měl své královské sídlo ve městě Samarkand. Bunting v cestopise říkal, že kromě gryfů, kterým říkali Alcra, tam měli i jednorožce. Takový byl jeho popis gryfů: „Gryfové jsou o něco málo vyšší a větší než lvi, hlavu mají barvy červené, nohy křivé, krky pernaté, tělo červené jako krev, křídla černá jako orel, nohy jako drak, dlouhý ocas jako lev a velmi jsou žádostivé zdechliny a maso. Pokud jsou ještě mladé, král pro kratochvíle vodí je s sebou, ale když odrostou pokud síle přijdou, chová je v silné vazbě a na řetězech, které jim na hrdlo kolem krku dávají.“

Mohly být Gryfové ptakoještěři?
Kryptozoologové si myslí, že Gryfové se vyskytovaly na Blízkém východě, ale mluví se i o Indii, Etiopii či Rusku. Kočovný národ Skytů, který putoval od 7. do 3. století před naším letopočtem euroasijských stepích zanechal svědectví i o Gryfech. V skytských hrobech, které archeologové našli, se nacházely na ozdobách různé motivy z jejich každodenního života. Často byly zobrazovány hlavně zvířecí motivy jako koně, orli, sokoli, jeleni, kočky, ale našly se mezi nimi i Gryfové. Mohly se tedy Skythové na svých cestách setkávat i s těmito bájnými tvory? Znázorňovaly by gryfy na svých ozdobách jen čistě z uměleckého hlediska nebo tyto tvory skutečně i vídali?

Někteří odborníci hovoří o tom, že starověké civilizace si gryfy mohli zmýlit například s přeživšími ptakoještěry, tedy ptakoještěry, které ještě mohli žít někdy ve starověku nebo středověku. Těla některých druhů pterosaurů byly totiž pokryty i srstí, a tak se některým pozorovatelům mohlo zdát, že vidí tvora s křídly orla a tělem lva. Mohli se tedy na dvorech starých panovníků vyskytovat ještě některé druhy pravěkých pterosaurů?

Americká historička Adrienne Mayor si zase myslí, že předobrazem gryfů mohly být nálezy Protoceratops, tedy rohatých dinosaurů, kteří žili před 75 miliony lety. Jejich kosterní pozůstatky, které mohly najít i naši předkové, mohly vypadat tak, jakoby patřily šelmám s ptačím zobákem. Ale co křídla? Ty si lidé jen dotvořily ve své představivosti?

Dnes se už asi nikdy nedozvíme co vlastně starověcí cestovatelé na svých cestách viděli, a zda se mohli setkat s pravěkými vyhynulými tvory nebo se skutečně na vlastní oči dívali na bizarní tvory, které známe pod pojmenováním Gryf. Byly tyto bytosti, které se znázorňovaly po celém světě jen jakousi představou starověkých lidí nebo je stvořili bohové, jak se to píše ve více legendách, a staly se tak jen jakýmsi nezdařeným genetickým experimentem?

Zdroj: Enigma 6/2013