Kdo vytvořil před dvěma miliardami let pravěkou elektrárnu?
V africkém státě Gabon našli francouzští vědci uran, který bezpochyby prošel jadernou reakcí. Další výzkum ukázal, že k této reakci muselo dojít před téměř dvěma miliardami let. Otázkou však je, jak k této jaderné reakci došlo?
Mohl někdo v době, kdy ještě na Zemi neexistovala ani zmínka po lidech, vybudovat funkční jadernou elektrárnu? A kdo to mohl být?
Neobvyklý nález
O Gabonu je známo, že má bohaté zásoby uranu. Ještě v květnu roku 1972 dělal pracovník v závodu na zpracování jaderného paliva ve Francii rutinní analýzu uranu ze vzorků, které pocházely z ložiska Oklo v Gabonu. Při analýze izotopového složení uranu se však ukázalo, že ve vzorcích je nižší obsah izotopu U-235. Normální koncentrace je 0,72 procenta, ale v těchto vzorcích byla koncentrace jen 0,6 procenta.
Pro laiky to je sice nepatrný rozdíl, ale pro vědce velmi výrazný. Znamenalo to totiž, že tento izotop byl z uranu vyloučen a následně použit. Tento rozdíl si proto vyžadoval odborné vysvětlení. Ukázalo se, že tento objev vědcům zcela zamotal hlavu, protože to jasně dokazovalo, že ve velmi daleké minulosti se zde odehrála štěpná reakce.
Z toho jednoznačně vyplynulo, že v podzemí Gabonu před dvěma miliardami let fungoval jaderný reaktor, a nejen jeden, dodnes vědci lokalizovali 16 reaktorových zón. Kdo by však v té době vytvářel jaderné reaktory, když žádný inteligentní tvor na naší planetě ještě neexistoval? Jednalo se o skutečnou vědeckou záhadu, o níž se ve vědeckých kruzích stále diskutuje.
Dokáže příroda vytvořit jaderný reaktor?
I když se to zdá napohled absurdní, vědci museli v tomto případě změnit svůj názor, přesto, že nikde jinde na celé Zemi, kromě afrického Gabonu, se podobný přírodní reaktor nevyskytuje. Pro vědce to však není zjevný problém, protože „vědecké“ vysvětlení se najde vždy, jinak by se musela přepisovat historie, a o to nemá nikdo zájem.
Proto například profesor Jay T. Cullen z University of Victoria v Kanadě tvrdí: „Pokud je nám známo, máme důkaz přírodních reaktorů, které vznikly a fungovaly jen z jednoho místa v Gabonu, ale to ukazuje, že mohly existovat a naše výpočty naznačují, že jejich výskyt byl v dávné historii Země pravděpodobnější.“
Takže z toho vyplývá, že pokud existuje jen jedno místo na Zemi, kde by měl být důkaz přírodního jaderného štěpného reaktoru (v Gabonu), je to vědecky dokázaný fakt, který se vztahuje i na ostatní místa na Zemi, přesto, že se taková místa ještě nenašla, tedy neexistují. Někteří vědci sice takovému vysvětlení věří, ale další se střízlivějším uvažováním, toto „vědecké“ tvrzení zpochybňují. Proč?
Náhoda, nebo úmysl?
Mnozí vědci sice tvrdí, že za rozkladnou reakcí je jen náhoda, otázkou však je, proč by k takové náhodě došlo jen na jednom místě na Zemi? Další skupina vědců, mezi nimiž figuruje i držitel Nobelovy ceny za chemii americký chemik Glenn Seaborg, nevěří na takovou náhodu, protože je nemožná a na celý proces musel někdo dohlížet. Podívejme se na fakta.
Geologické a radiochemické analýzy potvrdily, že v Oklo se štěpné jaderné reakce udržely tisíce let, a to dokonce i se stabilním výkonem. Potvrdilo se, že štěpné reakce v Oklo probíhaly asi 500 tisíc let. Je tedy možné, aby byl jakýkoliv reaktor tisíce let stabilní a držel si nízké hodnoty tak, aby reakce nikdy nepřerostly do nekontrolovatelné produkce energie, která by například roztavila ložiska nebo by dokonce spustila jadernou explozi?
Zajímavým faktem je i to, že během štěpných reakcí po celou neuvěřitelně dlouhou dobu nedošlo k rozšíření radioaktivního odpadu do okolí, navíc tento odpad je dokonale ohraničený – jen na 40 metrů z každé strany celé reaktorové plochy. Podle vědců tak odpad zadržely horniny kolem přírodního reaktoru. Přirozené štěpné reakce v Oklo jsou tak zcela srovnatelné s těmi, které probíhají v současných jaderných elektrárnách.
Glenn T. Seaborg, který byl i ředitelem Komise pro atomovou energii je však odpůrcem přirozené štěpné reakce (jediné na Zemi právě v Oklo), když řekl: „Na to, aby se uran mohl v reakci spálit, je potřebná voda. Široce přijímané vysvětlení pro přírodní reakci je takové, že se do rudy dostala voda. Jenže voda musí být zcela čistá, aby reakce začala.“
Z toho jednoznačně vyplývá, že pokud by se do vody dostaly jen malé částečky, které by vodu kontaminovaly, štěpná reakce by nikdy neproběhla. Voda v takové čisté podobě, aby mohla proběhnout přírodní štěpná reakce, neexistuje nikde na naší planetě.
Dalším argumentem je i to, že aby mohla být spuštěna štěpná reakce, množství izotopu U-235 by muselo být mnohem vyšší. Mnozí experti totiž potvrdili, že v žádném okamžiku geologické historie Země nebyla uranová ruda bohatá na U-235 v takovém množství, aby došlo k přirozené (samovolné) rozkladné reakci.
Jediným vysvětlením štěpných reakcí v Oklo je tak podle menší skupiny vědců jen to, že se tam opravdu musely nacházet jaderné elektrárny, které byly pod kontrolou inteligentních bytostí, které však nemohly být lidé, protože před dvěma miliardami let na naší planetě o nich nebylo ani vidu, ani slechu.
Také pro tyto vědce, kteří nevěří v štěpnou náhodu, je však i toto tvrzení až příliš neuvěřitelné. Nebo se přikloníme ještě k neuvěřitelnějšímu tvrzení větší skupiny vědců, že za všechno může náhoda a jedná se „jen“ o přirozený jaderný štěpný reaktor, který se nachází jen na jediném místě na Zemi?
A kdo to ví, že před dvěma miliardami let nebyla na Zemi civilizace? KDO to ví? Co když byla? A zničila se totálně a po dvou miliardách let by po ní opravdu nezůstala ani stopa.
Dávám vám za pravdu. Bohužel se tohle ale dnes už nedozvíme.
Ještě bych doplnil k vám otázku – co když civilizace opravdu existovala a byla vyspělejší, než my?