„Krysí králové“ – nevysvětlitelný fenomén ve zvířecí říši
Jednou z největších záhad ve zvířecí říši jsou podivné úkazy, které jsou lidem známé více než čtyři století. Jsou jimi jakési Krysí kruhy, které vznikly následkem velmi zvláštního zřetězení krysích ocasů.
Jak tento krysí pletenec vznikne je ještě i dnes pro vědce velkou záhadou. Mezi obyčejnými lidmi se krysímu kruhu říká také „krysí král“, a když se takový „krysí král“ objevil, mělo to být prý mimořádně špatné znamení před vypuknutím nějaké epidemie.
„Krysí králové“ v průběhu staletí
Gordický uzel, který ojediněle vzniká díky nepochopitelnému propletení krysích ocasů, se ve Francii říkalo „roi de rats“, tedy krysí král, ale pravděpodobně toto pojmenování vzniklo zkomolením skutečného názvu „Rouet de rats“, tedy Krysí kolo nebo kruh.
Nejstarší zmínka o „krysím králi“ pochází ještě z roku 1564, kdy se našel první pletenec krys. Nejčastěji se takový podivný pletenec skládá ze šesti až devíti krys, ale v květnu roku 1828 našel mlynář při demolici komína na mlýně v německém městě Buchheim „krysího krále“, který se skládal až z 32 vysušených a holých krys, zřejmě ještě nedospělých jedinců. Tento skutečně obludný pletenec krys je možné ještě dnes vidět v muzeu v německém městě Altenburg, kde je tento vycpaný unikát stále uložen.
Několik „krysích králů“ se však našlo i živých a jedním z nejpodivuhodnějších nálezů byl ten z prosince 1822, který se našel v vesničce Döllstädt v německé spolkové zemi Durynsko. Tehdy rolníci v dutém podkrovním trámu stodoly našli dokonce až dva krysí krále. Jeden se skládal z 28 živých krys a druhý ze 14 živých krys.
Živého krysího krále, který se skládal z 18 krys našel v roce 1748 i německý mlynář Johann Heinrich Jäger v německém městě Grossballhausen. V německém městě Erfurt se v roce 1722 našel krysí kruh z 11 krys a v roce 1895 se ve francouzském Štrasburku našel pletenec z 10 krys, který je dnes možné vidět ve zdejším zoologickém muzeu.
Téměř vždy se jednalo o krysy rodu Rattus rattus, odborně nazývaný jako krysa obecná. Výjimkou bylo nalezení polních krys, které se našly na indonéském ostrově Jáva, kde tvořilo pletenec 10 mladých jedinců. Naposledy se našel krysí král v roce 2005 na farmě v estonském městě Võrumaa, kde farmář Rein Koivu našel pletenec 16 jedinců, z nichž bylo sedm krys naživu. Záhadou pro odborníky proto je, jak mohli pletence někdy i dospělé krysy vůbec přežívat.
Jak vzniká krysí král?
O krysích králích se ve své knize Rats, zmínil i nizozemský spisovatel Maarten’t Hart, píšící pod pseudonymem Martin Hart. Ten ve své knize zdokumentoval až 56 různých případů krysích králů, ale jak uvádí až 38 z nich bylo podle jeho názoru falešných, kteří se pak prodávaly sběratelům kuriozit za velké peníze. Je však nepochybné, že mnoho krysích králů vzniklo přirozeně mezi krysami.
Odborníci se však ještě ani dnes nedokáží shodnout, jak krysí kruh vzniká, a jak vůbec krysy můžou přežívat. Někteří francouzští vědci si myslí, že ke spojení krys dochází ještě před narozením, kdy se malé krysy ještě před vrhem propletou. To by mohlo být vysvětlení na ty krysy, které se našly ještě holé. Jak však vysvětlit Krysí kruhy, kde byly někteří nebo všichni jedinci živí? Mohly by si vůbec takto svázané krysy pořídit dostatek potravy, kdy bylo zřejmé, že musely takto žít několik týdnů až měsíců, což potvrdily i nálezy, kde ještě i dospělé krysy stále žily?
Jednou z možností podle vědců je to, že se skupina několika krys ocitne v uzavřeném prostředí, kdy se tlačí jedna na druhou. Jejich ocasy pak k sobě přilnou a propletou se do doslova gordického uzlu, který už krysy neumí rozplést. Jsou tak nuceny společně si shánět potravu.
V roce 1964 zkoumali nizozemští zoologové krysího krále skládajícího se ze 7 krys pod rentgenem, jež našli v nizozemském městečku Rucphen v zimě roku 1963. Ukázalo se, že ocasy krys byly skutečně svázané a bylo na nich dokonce vidět i zlomeniny a mozoly. Ocasy tak musely být propletené několik dní až týdnů.
Jak však vznikne krysí král v prostředí, které není uzavřeno, je stále záhadou. Mohou takové seskupení krysy využívat například na obranu před predátory tím, že se semknou do jednoho kruhu a ocasy si tak úmyslně zapletou, ale potom je již nedokáží rozplést? Zatím to je jedno z mnoha nevyřešených tajemství ve zvířecí říši.