Maďarská sebevražedná píseň: Opravdu může zabíjet?
Hudba dokáže mít výrazný vliv na lidskou psychiku a emoce. Stačí však jedna píseň, aby člověk začal uvažovat nad spácháním sebevraždy?
Skladbu s názvem Ponurá neděle složil v roce 1933 maďarský pianista Rezső Seress. Dnes má přezdívku „maďarská sebevražedná píseň“ a označují ji za příčinu několika sebevražd. Text k ní napsal básník László Jávor a je vyznáním zpěváka, který prosí svou mrtvou milenku, aby ho navštívila během jeho vlastního pohřbu. Vyplývá z něho, že zpěvák touží být se svou milovanou na onom světě a je ochoten vzít věci do vlastních rukou.
Z příběhů o Ponuré neděli se časem staly legendy, jejichž detaily nelze ověřit. Pravdou však je, že o spojení této skladby se sebevraždami se píše desítky let. Jen v Maďarsku se její poslech připisuje až 18 případům sebevražd. Jistý švec zanechal v listu na rozloučenou některé verše z textu této skladby. V Dunaji se zase mělo najít řadu mrtvých těl, které texty či noty Ponuré neděle svíraly v rukách. Dva lidé se prozměnu během jejího poslechu zastřelili. V Maďarsku se dokonce nesmí hrát na veřejnosti.
Nejde však jen o naše jižní sousedy. Ve 30. letech 20. století psali o sebevraždách spojených s ponurou nedělí magazín Time i noviny New York Times. V rádiu i televizi BBC se nesměla hrát až do roku 2002 na mnoha veřejných prostranstvích v USA platí stejný zákaz i dnes.
Za vším přitom může být shoda okolností. V době, kdy Seress složil Ponurou neděli, zuřila Velká hospodářská krize a míra sebevražd narůstala. On sám následkem úrazu přišel o vytouženou kariéru v cirkuse a svému žalu dal průchod přes hudbu. Skladbu složil ve stupnici c mol, která již sama o sobě zní velmi smutně. K tomu se přidal poměrně depresivní text a výsledkem byla píseň, která v člověku nevyvolávala právě veselé pocity. Mimochodem, básník László Jávor se v době, kdy tvořil text k Ponuré neděli, právě rozešel se svou snoubenkou a měl zlomené srdce.
Rezső Seress nakonec podlehl vlastní depresi. V roce 1968 jako 68-letý spáchal sebevraždu skokem z okna svého bytu v Budapešti. Trápilo ho, že jeho skladbě připisují vinu za tolik úmrtí. V dopise na rozloučenou mimo jiné napsal:
Stojím uprostřed smrtící slávy obviňováni muže. Bolí to. Všechna svá zklamání jsem vložil do jedné písně a zdá se, že další lidé s pocity podobnými těm mým našli ve skladbě vlastní bolest.
Existuje obrovské množství smutných písní a několik z nich je o sebevraždě. Zvykne se o nich mluvit jako o hlavních příčinách sebevražd, i když ve skutečnosti jsou jen marginálním spouštěčem. Proč je tedy právě Ponurá neděle v tomto ohledu taková „úspěšná“? A pokud by jí nebylo, rozhodli by se deprimovaní jedinci přece jen zůstat naživu, nebo byla skladba skutečně definitivním impulsem k sebevraždě? Na tyto otázky neznáme odpověď.
Videogalerie:
