Mlčení jehňátek i Texaský masakr: Skutečný vrah, který inspiroval filmaře
Je jen pár vrahů, které si za inspiraci vzali scénáristé hororových filmů. Ed Gein byl jedním z nich. Někteří z nejhorších hollywoodských zabijáků vznikly právě díky němu.
Spolužáci i učitelé ze základní školy si na Eda později vzpomínali jako na plachého chlapce, který se občas choval podivně. Někdy vyprskl v smích, zřejmě se smál svým vnitřním monologům. Situaci nepomáhala ani jeho matka, která syna trestala, když si chtěl najít kamarády. Dětství strávil téměř o samotě.
Matka také Edovi a jeho bratrovi Henrymu, se kterými žila na farmě ve Wisconsinu, často četla z Bible a zdůraznila, že svět je špatné místo, všechny ženy jsou prostitutky a pití alkoholu je nástrojem ďábla. Chlapci se z farmy téměř nepohnuli ani po dosažení dospělosti a Ed tu s bratrem pracoval ještě i když měl 38 let.
Jednoho dne právě vypaloval porost v močále, když se oheň začal nekontrolovaně šířit. Situaci vyřešili až přivolaní hasiči, kteří požár uhasili a odešli. Teprve potom Ed nahlásil bratrovo zmizení. Ještě tu noc se v močále našlo tváří dolů Henryho tělo. Zemřel na udušení. Zpočátku se myslelo, že ho zabil kouř, jenže při pitvě se zjistilo, že Henry byl mrtvý už předtím, než se oheň vymkl kontrole. Navíc měl na hlavě modřiny.
Policisté začali podezřívat Eda z vraždy jeho bratra, ale neměli důkazy. Henryho smrt museli tedy uzavřít jako nehodu. Při pozdějším vyšetřování ale tvrdili, že už tehdy nebylo pochyb o Edovo vině a kdyby se jim ho podařilo tehdy odsoudit, k dalším zločinům vůbec nemuselo dojít.
O pár let později zemřela i Edovo matka a on se pustil do renovace farmy. Mimo jiné zatloukl prkny všechny pokoje, které využívala jeho matka, a sám žil jen v jedné místnosti vedle kuchyně. Postupně se v ní hromadily krámy, jelikož Gein nebyl zrovna úklidový typ. Čas si krátil čtením různých pochmurných časopisů a brakových románů s kanibalskou nebo nacistickou tématikou. Staral se však zejména o sebe a okolí ho považovalo za neškodného podivína.
V listopadu 1957 však zmizela majitelka železářství v Plainfield Bernice Wordenová. Její syn Frank, který byl zástupcem šerifa, vešel do obchodu, kde našel krvavé skvrny a prázdnou pokladnu. Případu se ujali vyšetřovatelé, kteří jako prvního svědka vyslechli právě Franka. Ten jim řekl, že byl v obchodě, když jeho matka právě prodávala Edovi nějaké nářadí. Gein tehdy poznamenal, že přijde další den ráno a koupí kanystr odmrazovací kapaliny. No a po přezkoumání účetní knihy vyšetřovatelé zjistili, že Bernice Wordenová prodala jako poslední položku právě odmrazovací kapalinu. Namířili si to tedy ihned na Geinovu farmu a čekali, že najdou Bernicino tělo. Nic je však nemohlo připravit na to, co skutečně objevili.
Edův dům byl plný různých částí lidských těl. Našli nespočet kostí, lebky nabodnuté na nohách postele a množství předmětů vyrobených z lidské kůže. Byly jí potažena křesla, Ed z ní vyrobil i odpadkový koš. Dokonce si zhotovil kalhoty z kůže z lidských nohou, pásek z bradavek a stínítko z obličeje. Při prohlídce objevili i množství nehtů, čtyři nosy a genitálie devíti žen.
Samozřejmě se zde nacházelo i tělo Bernice Wordenové, už bez hlavy. Ta byla uložena v jutové kapse, srdce prozměnu našli v kapse plastové. Ostatní orgány z jejího těla, které Gein vytáhl na trojnožku a rozřízl jako při zabijačce, nenašli. Objevily i tělo Mary Hoganové, také probráno podobným způsobem. Ed Gein se ke všemu okamžitě přiznal. Řekl vyšetřovatelům, že nejméně 40-krát navštívil tři nedaleké hřbitovy a exhumovat těla. Prý to dělal ve zvláštním transu. Objasnil i své motivy. Krátce po matčině smrti začal vyrábět ženský oblek, přes který se chtěl dostat do matčiny kůže. Přiznal se však pouze k vraždě Bernice Wordenové.
Pobytu ve vězení se vyhnul, když ho uznali za nepříčetného. Geina tedy poslali do nemocnice pro psychicky nemocné zločince, kde mu diagnostikovali schizofrenii. Strávil zde zbytek života a zemřel ve věku 77 let 26. července 1984. Jeho životem se inspirovali tvůrci filmů Mlčení jehňátek, Psycho i Texaský masakr motorovou pilou.
