Mohou být upíři mezi námi? 3.část
Český Krumlov: město upírů
Český Krumlov je na konci středověku baštou českých alchymistů. Zda se jim podařilo vynalézt kýžený elixír života, není známo. Víme však, že po jejich příchodu bylo zaznamenáno zvýšené množství případů řádění upírů. Může s tím mít působení alchymistů v Českém Krumlově nějakou souvislost? O tom lze jen polemizovat. Historické prameny mlčí a odkrývané kosterní pozůstatky jsou pouze němými svědky dávných událostí. Posmrtně zmrzačená těla mohou vypovídat jen o následcích nevysvětlitelného strachu, jež lidé k některým nebožtíkům z neznámých důvodů chovali. Jeden z takových nálezů přichází v roce 2000 při výkopu kanalizace v Plešivecké ulici.
Rakve zasypané kamením
Dělníci na místě odkrývají starý hřbitov, na němž pohřbívali zemřelé krumlovští luteráni v 17. a 18. století a byli zde pohřbíváni místní vojáci. Z jakého období nalezená těla jsou, však nelze určit. Archeologové odkrývají celkem 11 hrobů, z nichž se čtyři od ostatních výrazně odlišují. „Za výraznou anomálií musíme považovat již zcela nezvyklou orientaci hrobů ve směru sever-jih, ve kterých byli nebožtíci uloženi hlavou k severu obličejem k východu,“ podotýká český archeolog Michal Ernée (*1963) a dodává: „Na křesťanských pohřebištích a hřbitovech se spíše setkáme s „klasickou“ orientací východ-západ.“ Zdá se, že mrtví si křesťanský pohřeb nezasloužili. V jednom z hrobů se nachází pozůstatky muže ve věku 30-40 let. „Ruce měl v loktech pokrčené, jeho pravá dlaň směřovala do rozkroku. Byl pohřben v dřevěné rakvi zbité železnými hřeby,“ popisuje Erneé. U jeho paže leží pět větších kamenů, které dříve mohly sloužit k zatížení víka rakve. Bál se snad někdo, že se z hrobu vrátí?
S hlavou mezi koleny
Své podivnosti mají i další hroby. V jednom leží pouze 159cm vysoká ženská kostra. Ruce má překřížené v klíně a kolem nich jsou viditelné skleněné korálky, možná pozůstatky růžence, kterým měla ruce svázané. Také u ní leží hromádka kamení. Nejděsivější na celém výjevu je ale fakt, že jí nějakou dobu po pohřbu kdosi oddělil hlavu od těla a lebku s kamenem v ústech vložil ženě mezi kolena. Jiná kostra patří asi 30-40 let starému muži. Ten je opět uložen hlavou k severu a lebku má zasypanou kameny. „To vše jsou jednoznačné doklady výjimečnosti těchto nebožtíků. Patrně se zde setkáváme s archeologickými doklady tzv. protivampyrických opatření. Jejich cílem bylo znemožnit pohřbeným lidem návrat na svět mezi živé,“ potvrzuje archeolog. Jaký byl osud těchto mrtvých a proč na nich byla provedena taková opatření, se nepodařilo dohledat. Existuje však jiný zdokumentovaný případ, který by s tím nálezem mohl souviset.
Upíří princezna
Ve stejné době, kdy měla být těla domnělých upírů pohřbena, v Krumlově šíří strach zvěsti o stavu kněžny Eleonory von Schwarzenberg (1682-1741). Zámecká paní se zcela odlišovala od ostatních žen urozeného původu. Mezi její největší záliby patřil lov a byla velkým milovníkem vlků, které chovala v krumlovském zámku a starala se o ně s neuvěřitelnou péčí. A dokonce pila i vlčí mléko. To si mnozí spojili a začalo se šuškat, že kněžna provozuje černou magii. Mohli mít pravdu? Ve skutečnosti tak zřejmě činila proto, že dlouho nemohla otěhotnět a věřila v jeho zázračné léčivé účinky. V roce 1722 pak kněžna porodí syna. Deset let poté ale ztrácí manžela a začíná chřadnout. Doslova mizí před očima a její pleť je mrtvolně bledá.
S protivampýrským zásahem neotáleli
Se záhadnou chorobou Eleonory si neví rady žádný lékař a dokonce ani dvorní lékař císaře Karla VI. (1685-1740). Ten pouze konstatuje, že u ní lze rozeznat příznaky vampyrismu. Někteří spekulují že je krev zámecké paní otrávená vlčím mlékem. Jiní se klaní k názoru, že upíři na sebe dokáží brát podobu vlka a jeden takový mohl kněžnu infikovat na její vlčí farmě. Z ženy se teď prý stává upír. V roce 1741 je Eleonora převezena do Vídně a krátce poté umírá. Už pouhých devět hodin po smrti ji lékaři vyjmou srdce, zřejmě proto, aby se z ní nestal upír. Zprávy neuvádějí žádnou zjištěnou příčinu smrti a lékař Karla VI. Stále trvá na tom, že žena projevovala znaky upírské nákazy. Mohla její záhadná choroba souviset s dalšími upíry z Plešivecké ulice, která je od zámku vzdálená jen pár stovek metrů?
Zdroj: Enigma 8/2014