Můj dědeček

Víte, v našem domě umřeli dva psy, a můj dědeček je pochovám pod stromkem na zahrádce. Jednou večer, když jsem už usínal, se ozvalo škrábání o zeď. Potom venku začal foukat vítr a byla meluzína.

Dostal jsem strach… Najednou se zase ozvalo škrábání, ale i šourání nohama po zemi…. Ráno jsem se porbudil, a kouknul jsem na zeď. Byli tam dvě skvrny, jako by někdo olízal tu zeď, vysvětlil jsem si to tím, že máme doma dva psy. A na podlaze jsem uklouznul, byla uplně mokrá. Vstal jsem a šel jsem dolů do prvního patra na snídani, ale prošel jsem jakousi chladnou místností. Udělal jsem dva kroky na záchod, ale cestou jsem nakouknul do ložnice, a do šatny. V šatně jsem zažil, na co nikdy nezapomenu! Děda tam stál, mával, a ukazoval na krabici nad sebou… na to hned zmizel. Vyndal jsem krabici a kouknul dovnitř. Byl jsem tam já, jak sedím dědovi na klíně, vedle nás babička a na drué straně brácha s tátou.