Může nás intuice klamat? Vnitřní hlas neříká vždy pravdu

Řídit se intuicí nemusí být vždy správně. Nebo ano? Umí k nám vnitřní hlas mluvit falešnou řečí?

Navštivte také:
Stonehenge má dvojčata pod mořskou hladinou, jejich účel je neznámý

Intuitivní rozhodování láká, protože není namáhavé a nabízí další obrovskou výhodu. Rychlost. Například prakticky okamžitě nám poskytne celkový dojem z jakékoli situace. Odkud se intuice bere? Rozhodně ne z našeho vědomí. Mimo vědomí se toho v lidské mysli odehrává vskutku hodně. Naše uvažování, rozhodování, paměť a postoje, ty všechny fungují kromě vědomé, úmyslné, i na nevědomé, automatické úrovni. Jinými slovy, víme víc, než víme, že víme. Naše vědomí si sice často namlouvá, že jsou to jeho záměry a rozhodnutí, které řídí naše životy, ale mýlí se.

Intuice podle všeho čerpá z našich emocí a vrozených sklonů k jistým typům rozhodování. Kromě toho ji dotváří jakési síto sestávající z našich předešlých zkušeností a zážitků. To vše se odehrává v našem nevědomí. Proto nám intuice může někdy připadat jako vnuknutí zvenčí a ne jako produkt naší vlastní mysli.

Navštivte také:
VIDEO: Gilotina stínala rychle a efektivně, přestala se používat pouze nedávno

Okamžitá reakce

Díky nervovým drahám, které vedou z očí přímo do mozkových center kontrolujících emoce, ale obcházejí mozkovou kůru, často reagujeme intuitivně dříve, než bychom stihli zareagovat vědomě. Mimo dosah svého vědomí dokážeme například za milisekundy zpracovat informaci o hrozbě – na prudký pohyb směrem k obličeji vždy zareagujeme uhnutím, jako kdyby šlo o hrozbu, aniž by jsme zvažovali, jaké riziko pro nás představuje. Našim prapředkům zřejmě podobné reakce pomáhaly přežít v nebezpečných situacích, kdy na analýzu situace neměli žádný čas.

Přeceňování intuice

Mnohé knihy populární „psychologie“ říkají o další výhodě intuitivního rozhodování – spolehlivosti. Pozornější pohled na jejich argumentaci však obvykle odhalí, že svá tvrzení zakládají pouze na historkách a příhodách lidí. Intuice ve skutečnosti trpí závažnými nedostatky, jako je například náchylnost podléhat logickým klamům a předpojatosti nebo je zde rovněž fakt, že nemusí přihlížet na důležité detaily.

Navštivte také:
Poškrábané rakve a strhané nehty: pohřbení zaživa patřilo k nejhorším trestům

Ukázkovým případem selhání intuice je všudypřítomné sebepřeceňování. Psychologové zjistili, že téměř tři čtvrtiny z nás jsou intuitivně přesvědčeny, že mají nadprůměrné vůdčí schopnosti, a až 85 procent si myslí, že dokáže nadprůměrně vycházet s jinými. Ba co víc, celá čtvrtina lidí se rovnou řadí do toho úplně nejlepšího jednoho procenta! Další výzkumy ukázaly, že intuitivně nadhodnocují i ​​svou popularitu, IQ, logické myšlení, smysl pro humor, znalosti gramatiky a mnohé jiné vlastnosti.

Lákavá analytika

Protějškem intuitivního přístupu je analytický přístup, jednoduše řečeno – vyvozování závěrů na základě pozorného zvažování. Těží z logiky, hodnotí každý faktor a pokud ho použijete správně, měli byste se vyhnout logickým klamům, chybám v uvažování a předpojatosti. Samozřejmě, ani analytické zvažování nepřináší pouze výhody. Je podstatně pomalejší než intuice a jen tak spolehlivé jako údaje, ze kterých vychází. Proto nelze tvrdit, že je vždy lepší než intuice. Když porovnáme výhody a nevýhody obou přístupů, zjistíme, že na místě není otázka, který z nich je lepší, ale spíše otázka, kdy který používat. Každý se totiž hodí na jiné situace.

Zkušenosti jsou důležité

Několik experimentů ukázalo, že při intuici hraje důležitou roli množství zkušeností a celková úroveň znalostí. Čím lépe se v něčem vyznáte, tím lépší se v té oblasti stanou vaše intuitivní rozhodnutí. Naproti tomu analytické uvažování je takříkajíc stabilní, zkušenosti nebo expertizu využívá k tomu, aby vám přinášelo dobré výsledky. Ukázaly to například studie provedené na hráčích šachu. Detailní analýza možných tahů vede sice k pomalejším, ale zpravidla lepším rozhodnutím a je jedno, zda jsou hráči amatéři nebo zkušení.

Navštivte také:
Je Voynichův rukopis zašifrovaný nebo jen nedává smysl?

Intuitivní rozhodování se kromě toho hodí na některé typy úloh více než na jiné. Úkoly, které lze vyřešit prostřednictvím předurčených kroků, jako například matematické příklady, nejsou podle něj tak vhodné na intuitivní rozhodování jako méně strukturované úkoly, které mohou zahrnovat některé strategické problémy.
Intuice je kromě toho vhodnější v případě rozhodování na základě nekompletních nebo nedokonalých informací, zatímco analytické rozhodování představuje lepší volbu, pokud máte k dispozici vědomý přístup ke všem datům potřebným na rozhodnutí, jako například v zmíněném šachu. Z intuitivního přístupu lze těžit rovněž v situacích, ve kterých se musíme okamžitě rozhodovat, například ve sportu.

Mladí i staří

To, do jaké míry je pro někoho vhodné upřednostňovat intuici, ovlivňuje i stáří. S přibývajícím věkem se lidem zvyšuje emocionální inteligence, což pomáhá přesnosti intuitivního rozhodování. Na druhé straně však nastává degradace rozumových schopností, což negativně ovlivňuje schopnost analytického rozhodování. Jinými slovy, intuice je spolehlivější u seniorů, ale zrádnější u jejich dětí a vnoučat.