Samovznícení: Kdo zapaluje lidské pochodně?
Případy samovznícení se odehrávají podle stejného scénáře. Oběť zachvátí plameny bez zjevného zdroje a tělo je během několika desítek minut na popel. Ale vysoce hořlavé předměty v blízkosti oběti zůstávají plameny netknuty. Jaká síla dokáže vyvinout teploty přes 1200 °C a působit pouze na jedinou oblast?
Knotový efekt
Dlouhou dobu je uznávána teorie knotového efektu. Experimenty s prasetem dokazují, že tuk obsažený v těle každého člověka může sloužit podobně jako vosk na svíčce a oblečení jako knot. Jenže je potřeba vnějšího zdroje ohně, aby šaty oběti zapálil. Ten by se navíc zcel jistě snažil plameny uhasit, což tak v případě samovznícení nevypadá.
Výsledek štěpení tuku?
S nejnovější teorií přichází britský biolog Brian J. Ford (*1939) na podzim roku 2012. Ze samovznícení viní aceton, který v lidském těle může v lidském těle za určitých podmínek vznikat. Tato látka je vysoce hořlavá a k jejímu vznícení stačí pouze výboj statické elektřiny vyvolaný například česáním vlasů. Stále však neodpovídá jedinou otázku: Proč se oběti ohni nebrání?
