Patomský kráter: Tajemný útvar, který věda neumí vysvětlit
V létě 1949 objevil ruský geolog Vadim Kolpakov na Sibiři zvláštní úkaz. Uprostřed tajgy našel kráter, který měl uvnitř malý kopeček. Útvar s průměrem 160 metrů a výškou 80 metrů ho okamžitě fascinoval a vědce udivuje dodnes. Nikdo totiž přesně neví, jak takzvaný „Patomský kráter“ vznikl.
Zatímco všude kolem hustě rostou stromy, na Patomském kráteru je jen řídký porost. Celý útvar tvoří nalámaný šedý vápenec a o jeho původu koluje několik serióznějších i kontroverzních hypotéz. Spekulovalo se například o tom, že kráter je dílem lidských rukou, protože za dob Stalina tu vězni z gulagu těžili uranovou rudu. Důkazy však chybí.
Příznivci teorií o starodávných astronautech zase tvrdí, že Patomský kráter vznikl po přistání UFO před stovkami let. Mezi populární patří také hypotézy o ložisku uranu či o výbuchu podzemního ložiska plynu. A zatímco tvrzení o uranu se také zdají být pochybná, nutno podotknout, že tato oblast Sibiře je na uran poměrně bohatá a za přesně splněných podmínek může dojít k jeho explozi i přirozenou cestou. Avšak poloha spadaných stromů v okolí kráteru možnost výbuchu spíše vylučuje než připouští.
Příznivci teorií o mimozemšťanech považují nadprůměrnou výšku stromů v okolí kráteru za důkaz, že tu kdysi přistála mimozemská loď. Objekt, který by přišel z vesmíru, by byl totiž radioaktivní a mohl by způsobit nadměrný vzrůst stromů. A proč už na tomto místě radioaktivita není přítomna? Vysvětlení je podle nich jednoduché: uplynul dlouhý čas a hladina záření se vrátila do normálu.
Nejserióznější hypotézy o vzniku Patomského kráteru jsou dvě. Jedna hovoří o vulkanickém původu, druhá o meteoritickém. Problém spočívá v tom, že vědci nemají ani pro jednu z těchto hypotéz hmatatelné důkazy. Nejsou zde žádné vulkanické horniny ani zbytky po pádu meteoritu.
Jako protějšek vědeckých domněnek je tu legenda místního domorodého obyvatelstva, takzvaných Jakuti. Ti odnepaměti považují kráter za špatné místo a trvají na tom, že se mu vyhýbají i větší zvířata. Někteří antropologové se domnívají, že pověrčivost pramení z dávných dob, kdy byla v okolí kráteru zvýšená radioaktivita. Předkové dnešních Jakuti mohli dostat nemoc z ozáření a zemřít, následkem čehož vznikly legendy, které existují do dnešních dob. Mimochodem, v jazyce Jakuti má Patomský kráter zcela jiné jméno, říkají mu Hnízdo ohnivého orla.
Jelikož kráter objevily v počátcích studené války, Sověti se zpočátku domnívali, zda by nemohlo jít o pozůstatky výbuchu jaderné hlavice jiné mocnosti. Proto jako první měřili hladinu radioaktivity, nic zvláštního ale neobjevili.
První seriózní vědecká výprava se k odlehlému kráteru dostala až v roce 2005. Hned po jejím začátku došlo ke zdržení, když vedoucí expedice Jevgenij Vorobjov náhle zemřel na infarkt. Vědci to však nepovažovali za špatné znamení a pokračovali dál. Avšak přesto, že kráter důkladně prozkoumali, do civilizace se vrátili jen s málo odpověďmi, ale zato s mnoha novými otázkami.
Dnes se vědci domnívají, že Patomský kráter je výsledkem velmi ojedinělého jevu zvaného „plynná sopka“. Mohl fungovat jako jakási šachta, přes kterou unikal plyn z podzemního ložiska. Jde však jen o domněnku a Patomský kráter je dodnes obrovskou záhadou.
Jsem vizionář, vynálezce, několik Patentů.
Ve věci Patomského kráteru mám zcela jasno. Kráter má přímou souvislost s Tunguzskou příhodou. Kosmická loď několikrát obletěla Zemi. Hledala pomoc, měla problémy s jaderným pohonem. V té době už vysílali Tesla, Marconi a další průkopníci, spojení však pro primitivní zařízení se nekonalo, pouze Tesla zaslechl opakující se signály, které si nedokázal vysvětlit. Loď byla spatřena na orbitu i českým astronomem. Když se problémy blížily k neudržitelnému bodu, vyhledala loď neobydlenou oblast, kde odhodila jaderný reaktor, který zlikvidoval oblast Tunguzky. Vlastní loď pokračovala planetárními motory desítku vteřin v letu k patomské vysočině, kde se pomocí protimeteoritického štítu zavrtala do hloubky 130 m, kde dodnes vrní a je zaměřitelná jak otřesy, tak měřením, provedeným odborníky. Tunguzská událost nebyla žádný meteorit, mračno komárů, výbuch plynu. Byl to první jaderný výbuch na Zemi v moderních dějinách lidstva, avšak mimozemského púvodu. Proto mnohé nalezené produkty jsou podobné výbuchům současných jaderných náloží. Veškeré další poznatky odpovídají mému popisu, který ve svém mozku zcela jasně vidím i s detaily příběhu. Loďi je možno snadno dosáhnout a hromadu kamení rozvozit náklaďáky na silnici do Bodajba, nejbližší vesnice. Rusko má na dosah vyspělou kosmickou technologii, která mu leží pod nosem, bohužel se o to nezajímá.
Dobrý den, mám obavu že Vaše vysvětlení pokulhává ve více věcech. Předně – Patomský kráter dle vyjádření vědců je starší než tunguzský meteorit o několik set let, ale minimálně o sto padesát. Za další – kosmickou technologii případných mimozemšťanů si nemůžeme představovat podle našich představ o technologii, takhle by to asi nefungovalo. Mezihvězdná kosmická loď by měla patrně radikálně jiný pohon než jakýkoliv myslitelný a představitelný z našeho pohledu. Silně pochybuju že by se mimozemšťané přesouvali nebo zabezpečovali energii pomocí jaderného reaktoru. Zde musíme naše představy zkrátka opustit a přiznat si že v tomto naše představy nejsou dostatečné. Rádioaktivita se znaky jaderného výbuchu v místě dopadu Tunguzského meteoritu by se spíš dala vysvětlit že dopadající asteroid byl sestřelen nám neznámou technologií civilizace, která obývala nebo ještě částečně obývá naši planetu dávno před vznikem člověka. Něco jiného je Patomský kráter – Lze si asi těžko představit že by mimozemská kosmická loď měla rozměry 6 až 16 metrů, jak zjistili výzkumníci o tělesu které někde v hloubce cca 150 metrů vrčí pod tím kráterem. Podle mého názoru jde o těleso které se pomalu zavrtalo do země asi jako když se do země zavrtává krtek. Za důkaz pomalého zavrtávání bych považoval kopuli v místě závrtu, která vznikla vytlačováním horniny při zavrtávání. To by znamenalo že přímo pod tou kopulí bude šachta vedoucí až do hloubky k tělesu, takže by nebylo nutné vytěžovat horninu, jenom odkrýt tu šachtu a po ní by se dostal minimálně speciální robot až k tomu tělesu. Já si nejsem jistej jestli by se to mělo provést. Jestli ti co vyslali to těleso nechtějí navázat kontakt s člověkem – asi vědí proč.