Tajné univerzitní spolky
Na každé velké a významné světové univerzitě existuje nějaký tajný studentský spolek, kde se potají setkávají vybraní studenti, kteří si takto v ústraní pořádají různé aktivity a magické rituály. V každém takovém spolku se pak buduje určitý elitářský systém, který neplatí jen během studia, ale i po ukončení univerzity. Některé tajné spolky jsou tak významné, že pravidla pro jejich členy platí i během jejich profesionálního života. Není divu, že právě z takových spolků vzešly mnohé významné osobnosti.
Lebka a Kosti
Mezi nejznámější univerzity na světě patří americká Yaleova univerzita v New Havenu, a právě zde se zformoval nejstarší americký univerzitní spolek Skull and Bones, tedy Lebka a Kosti, který byl založen již v roce 1832. Tajný spolek byl podle oficiálních informací založen Williamem H. Russelem a Alphonsem Taftem, a byl vytvořen hlavně z toho důvodu, aby se synem prominentních lidí studujících na univerzitě zajistily privilegia a výhody. Oficiální sídlo spolku, které se nazývá Hrobka, bylo vybudováno v roce 1856. Je to budova bez oken a už na první pohled připomíná velkou rodinnou hrobku. Členstvím v Skull & Bones se mohou „pochlubit“ tři američtí prezidenti George W. Bush, jeho otec George HW Bush nebo William H. Taft, ale i Pierre Jay, který byl prvním předsedou Federální rezervní banky v New Yorku nebo John Forbes Kerry, který je v současnosti americkým ministrem zahraničních věcí.
Symboly tohoto spolku, které se nacházejí v jejich oficiálním znaku jsou lebka, překřížené hnáty a číslo 322. Každý z nováčků musí při svém zasvěcování přinést lebku, nejlépe pokud to je lebka nějakého významného člověka. Tajný spolek je tak obviněn z držení lebky bývalého amerického prezidenta Martina Van Burena, ale i indiánského náčelníka Geronimo. Právě lebku Geronimo měl podle jednoho dokumentu přinést Prescott S. Bush, který je otcem a dědou obou amerických prezidentů. Číslo 322 je dosud velkou záhadou celého spolku, ale podle kanadského spisovatele Johna Lawrence Reynoldse znamená rok úmrtí řeckého politika a řečníka Demostena (384 – 322 př. Kr.). Vnitřní svatyní hrobky je místnost s číslem 322, kde se odehrává zasvěcení. V této místnosti má být i skříň s kostrou, která by měla patřit Madame Pompadour. Jsou „bonesmeni“, jak se jim říká, jen neškodným univerzitním klubem nebo opravdu tvoří skupinu vyvolených, kteří tahají za nitky světového dění?
The Pitt Club
Tajné univerzitní spolky mají tradici i ve Velké Británii. Patří k nim i tajné bratrstvo na známé britské univerzitě v Cambridge, které se jmenuje The Pitt Club. Vzniká v roce 1835 na počest bývalého premiéra a studenta univerzity Williama Pitta Jr. Tajný spolek se setkává v budově na Cambridgské adrese 7a Jesus Lane. Budova do roku 1863 sloužila jako viktoriánské římské lázně, a od roku 1865 se zde setkávají členové tajného spolku. Co se odehrává v budově během setkání členů, se toho mnoho neví. Ví se jen tolik, že na pravidelných klubových večírcích se podává nápoj Pitt Juice, což je vlastně ovocná šťáva smíchaná s vodkou, likérem z lipového květu a bílým vínem. Členy tohoto britského klubu byl britský král Eduard VII. i jeho následník Juraj V. Roční členství vyjde jednoho příslušníka na 40 liber, ale bývalí studenti a členové The Pitt Club, kteří se dostanou do vysoké politiky nebo diplomacie musí do pokladny klubu ročně platit až 15 tisíc liber. Podle představitelů klubu jdou členské peníze na provoz celého klubu, ale i na jakýsi výzkum. Čeho se týká, to je zahaleno rouškou tajemství. Není však žádným tajemstvím, že členové tohoto tajného spolku udržují kontakty s několika britskými politiky a The Pitt Club velmi připomíná americký univerzitní spolek Skull and Bones.
Bullingdon Club
Dalším tajným britský univerzitním spolkem je Bullingdon Club na Oxfordské univerzitě, který vznikl kolem roku 1780. Americký deník The New York Times v roce 1913 napsal o Bullingdon Clubu, že „jde o klub potomky šlechty, syny velkého bohatství, jehož členství symbolizuje příslušnost k tzv . young Bloods“. Právě výraz young Bloods, tedy mladá krev se však používá v souvislosti s organizovanými gangy. O rituálech tohoto klubu se také mnoho neví, ale mluví se o tom, že chování členů Bullingdon Clubu je vůči běžné společnosti velmi násilné, přesto, že se veřejně prezentují oficiálními večeřemi a charitativní činností.
Členové klubu se scházejí v budově Oxfordské univerzity s názvem Radcliffe Camera. Známé je i to, že během některých iniciačních rituálů, které se odehrávaly i veřejně (většinou však tajně) v letech 1894 a 1927 členové klubu rozbili 468 oken historické oxfordské budovy Peckwater Quadrangle. Zajímavostí jsou i retuše společných fotografií členy tohoto klubu v 80. a 90. letech minulého století, kde zůstaly jen těla bez hlav. Proč se jich spolek zbavuje, není známo. Oficiální stanovisko klubu chybí, a dokonce úpravu fotografií představitelé Bullingdon Clubu popírají. K členství v Bullingdon Clubu se hlásí i současný britský premiér David Cameron, ale i Boris Johnson, který je v současnosti londýnským starostou. Představitelé Bullingdon Clubu tak mají otevřené dveře do nejvyšších vrstev britské politiky.
Významní světoví politici, kteří hýbou nitkami celého světa, jsou tak neviditelně propojení a přátelství z vysoké školy se pravidelně přenášejí i do budoucích obchodních a politických vztahů. Jaká je vlastně skutečná moc těchto univerzitních spolků?
