VIDEO: Opravdoví zločinci, kteří byli předlohou filmovým darebákům (2. část)
Přinášíme vám druhou část článku o filmových záporácích, kterým byli inspirací opravdoví zločinci.
Navštivte také:
VIDEO: Skuteční zločinci, kteří byli námětem pro filmové záporáky (1. část)
Keyser Söze: John List
Během sledování filmu Obvyklí podezřelí si většinu času myslíme, že Keyser Söze je jméno zločince, který je v podsvětí jakýmsi strašákem či městskou legendou. Až později se dozvíme o „skutečném“ Keyserovi Söze a jeho neuvěřitelných činech. Inspirací pro tyto aspekty postavy byl sériový vrah John List, který v roce 1971 vyvraždil svou rodinu a zdánlivě zmizel z povrchu zemského.
Vyšetřování odhalilo, že List precizně naplánoval vraždy i své následné zmizení. Na útěku byl dlouhých 18 let, dokud se neobjevil v epizodě America’s Most Wanted a policie ho díky tomu vypátrala v Denveru, kde žil pod falešným jménem.
Gordon Gecko: Ivan Boesky
Mnozí si myslí, že Gordon Gecko z Wall Street se inspiroval obchodníky s cennými papíry a byznysmeny, kteří přetvářeli ekonomiku a kulturu v Americe v 80. letech minulého století. Mnohé prvky této postavy však stojí na skutečném obchodníkovi s cennými papíry, který se jmenoval Ivan Boesky. Boesky se stal jedním z králů Wall Street koncem 70. a začátkem 80. let po sérii úspěšných investic a nelítostných obchodních manévrů.
Nakonec ho však odsoudili za obchodování s důvěrnými informacemi v průlomovém případě SEC. Nejen jeho zločiny a chování se staly inspirací pro postavu Gecka, ale také jeho legendární hláška „chamtivost je dobrá řeč“. Tato slova prý řekl během přednášky na Haas School of Business.
Navštivte také:
VIDEO: Šokující předpovědi z minulosti, které se opravdu naplnily (2. část)
Ghostface: Danny Rolling „Gainesvillský rozparovač“
Hororový slasher Scream se očividně inspiroval různými postavami, na které se také hrdě odvolává, ale scénárista Kevin Williamson postavu s maskou Ghostface založil na sériovém vrahovi Dannym Rollingovi, který je známý jako „Gainesvillský rozparovač“. V roce 1990 Rolling zavraždil pět vysokoškoláků v oblasti Gainesville na Floridě po dobu čtyř dnů.
Když policie objevila těla, zůstali v šoku, když zjistili, že Rolling je naaranžoval v různých „pózách“, stejně jako oběti v hororovém filmu. Později Rolling přiznal, že krátce před spácháním vražd sledoval horor Zaklínač III., který byl také oblíbeným filmem dalšího vraha – Jeffreyho Dahmera. Jeho činy údajně také inspirovaly Rollinga k vraždám.
Hannibal Lecter: Dr. Alfredo Ballí Treviño
Hannibal Lecter se poprvé objevil v románu Thomase Harrise Červený drak z roku 1981, ale kulturní legendou se stal díky ztvárnění Anthonyho Hopkinse ve filmu Mlčení jehňátek z roku 1991. Přesto málokdo ví, že autor Harris se při postavě Lectera inspiroval.
Navštivte také:
VIDEO: Šokující předpovědi z minulosti, které se opravdu naplnily (1. část)
Během práce novináře se ve státní věznici Nuevo León setkal s mužem, kterého nazval Dr. Salazar. Harrise zaskočila doktorova inteligence, vzhled, zkoumavé otázky a celkově jeho povaha. Později se dozvěděl, že tento doktor byl vězeň jménem Alfredo Ballí Treviño, který v návalu zuřivosti zavraždil svého milence a rozřezal jeho tělo, aby se vešlo do krabice.
Biff Tannen: Donald Trump
Biff Tannen z filmu Návrat do budoucnosti je jedním z největších filmových záporáků. Představuje celý americký kulturní koncept tyrana, přestože některé jeho činy a způsoby jsou zjevně přehnané. Ale možná ani ne. Biff Tannen částečně vycházel z bývalého amerického podnikatele a současného prezidenta USA Donalda Trumpa. Režisér filmu Bob Gale v rozhovoru z roku 2015 potvrdil, co někteří dlouho tušili – při postavě Biffa Tannena se inspiroval Donaldem Trumpem.
Porovnání jsou nejzřetelnější v části Návrat do budoucnosti II, kdy verze Biffa, který získává bohatství a slávu v alternativní časové ose, vypadá, jedná a zdobí svůj domov stejně jako Trump. Přestože herec Tom Wilson popírá, že by svůj výkon zakládal na Trumpovi, Gale měl určitě na mysli tuto postavu, když si představoval nejmocnější a nejzkorumpovanější verzi násilníka.
