Záhada glyfů z Velikonočního ostrova: Dodnes je nerozluštili

Až do nalezení Rosettské desky v roce 1799 byly egyptské hieroglyfy záhadou. Tou je dodnes i Rongorongo, systém glyfů, který se našel na Velikonočním ostrově.

S Velikonočním ostrovem si lidé spojují zejména záhadné sochy moai. První Evropané, kteří ostrovy navštívili, však objevili i jiné tajemství. A zatímco existenci moai se zřejmě podařilo objasnit, se systémem glyfů Rongorongo je to jiné.

Když v roce 1770 Velikonoční ostrov anektovali Španělé, sepsali dokument, který objasňoval podrobnosti soužití s domorodci. Španělé ale zůstali zmateni, když místní podepsali dokument zvláštními znaky. A ještě více je šokovalo, když zjistili, že domorodci tyto znaky vlastně neumí přečíst. Tedy, většina z nich. Stařešinové a náčelníci to dokázali, jenže než Španělé stihli požádat o rozluštění glyfů, nebylo už nikoho, kdo by to dokázal. Smrtelné nemoci, které Evropané přinesli na ostrov, místní populaci téměř vyhladili.

Navštivte také:
Ukázal zavražděný farmář na místo činu?

V 80. letech 19. století přišel na Velikonoční ostrov kněz, který si všiml neobvyklých znaků vyřezaných do dřevěného nábytku a dalších předmětů. Nenašel však žádného domorodce, který by je uměl rozluštit. Do deníku si zapsal: „V každé chatrči se dají najít dřevěné tabulky a paličky se znaky podobnými hieroglyfům. Zobrazují zvířata, která na ostrově nežijí, a lidé je do dřeva vyřezávají ostrými kameny.“

Naděje svitla, když na ostrov dorazil biskup z Tahiti a našel člověka, který uměl Rongorongo přeložit. Tedy, alespoň to tvrdil. Po dvou týdnech se ukázalo, že lže. Jeho překlady byly nesmyslné, vše si vymyslel a biskup se vrátil na Tahiti stejně zmatený, jako předtím.

Navštivte také:
Děsivé propady země – co způsobuje tento záhadný jev?

V roce 1886 se pokusil sehnat překlad jistý námořník, který se setkal s jedním z nejstarších ostrovanů. Ani on ale neuspěl. Dotyčný mu řekl, že katoličtí misionáři zakazovaly domorodcům používat jejich jazyk a písmo, a tak mu on na oplátku nepomůže. Námořník se ho pokusil opít a domorodec mu zazpíval píseň, jejíž text se měl nacházet na jedné z dřevěných tabulek. Nenašel však nikoho, kdo by mu to potvrdil jako nezávislý zdroj.

O rozluštění systému glyfů Rongorongo se od těch dob pokoušejí lingvisté i archeologové, ale marně. Původní dřevěné tabulky se dnes nacházejí ve vědeckých institucích v Římě, New Yorku, Paříži a na Havaji. Vědci jsou z nich ale stejně zmateni jako Španělé v roce 1770.