Sérioví vrazi si často berou ze svých obětí suvenýry. Tajemný holič z Mississippi však byl jiný. Vkrádal se do domovů nic netušící spících lidí a kradl jim vlasy. Nikdy však nikoho nezabil a jeho identitu se nepodařilo objasnit.
Začátkem druhé světové války se z malého rybářského městečka Pascagoul stalo díky loděnicím prosperující město a počet obyvatel vzrostl z pěti tisíc na 15 tisíc. Každý očekával, že vzroste nejen objem obchodu, ale i počet zločinů. Nikdo ale nepočítal s tím, že se do Pascagoul vkrade i člověk, kvůli kterému nebudou běžní lidé klidně spát.
Začalo to v pátek 5. června 1942. Mary Evelyn Briggsová a Edna Marie Hydelová se probudili poté, co se z okna jejich pokoje oknem vykrádá neznámá postava. Dívky nebyly nijak raněné, ale každé chyběl pramen vlasů. Briggsová později člověka popsala jako nízkého, silného a v bílé košili.
Holič opět zaútočil v pondělí v domě Peattiových. Vyřezal díru do okna, vplížil se do ložnice šestileté Carol a její sestry. Vzal si pramen vlasů, ale nechtěně po sobě zanechal stopu: pískový otisk chodidla u okna.
V pátek se podobný incident zopakoval v domě Heidelbergových. Holič si znovu vyřezal díru do okna, ale tentokrát nechtěl vlasy. Místo toho napadl manželský pár železnou tyčí, ženě vyrazil přední zuby a oba zbil do bezvědomí. Vše se událo tak rychle, že manželé nedokázali útočníka popsat.
Policisté nasadili na případ šest mužů se cvičenými psy. Ti sledovali pachovou stopu a našli v lese nedaleko Heidelbergových krví nasáklé rukavice, ale to bylo všechno. Vyšetřovatelé se domnívali, že útočník použil k útěku z místa činu kolo, ale zůstalo jen u domněnek.
Poslední útok přišel v neděli, kdy Holič odstřihl vlasy R. R. Taylorové. Ta později uvedla, že se probrala na omračující smrad, ale pak omdlela. Když se znovu probudila, zvracela. Policisté předpokládali, že holič použil chloroformem nasáklý hadr, aby omráčil ženu a mohl jí odstřihnout vlasy.
Následující dva měsíce žili obyvatelé Pascagoulu ve strachu z nebezpečného a evidentně i narušeného muže. K žádným dalším útokům už ale nedošlo. Najednou policie oznámila, že se jí podařilo holiče dopadnout. Měl jím být 57-letý chemik William Dolan, který se soudil s Heidelbergovým otcem. Jeho útok na Heidelbergovy měl být aktem pomsty. V jeho domě se také našlo několik lidských vlasů, jeden pramen měl patřit Carol Peattiové.
Dolan ale trval na své nevině. Přesto ho soudce odsoudil na deset let za mřížemi za pokus o vraždu. Obvinění z neoprávněného vstupu do cizích domácností a kradení vlasů však nikdy nepadla. Veřejnost byla přesvědčena, že Dolan sice napadl Heidelbergovy, ale tehdy nedošlo ke krádeži vlasů. Zbývající tři případy vloupání tak měli mít jiného pachatele.
O šest let později guvernér Mississippi prověřil případ a poslal Dolana na detektor lži. Muž testem prošel a propustili ho z vězení. Dnes se předpokládá, že policisté do jeho domu nastražili vlasy obětí, aby mohli prohlásit, že chytili holiče. Skutečnou identitu tohoto člověka se ale nikdy nepodařilo odhalit.
