Záhady Tapiserie z Bayeux, nejznámějšího díla středověku
Tapisérie z Bayeux je bezpochyby jedním nejznámějších uměleckých děl středověku. Díky ní dnes známe mnohé detaily života v 11. století, ale samotná tapisérie má v talonu několik záhad, které se dodnes nepodařilo rozluštit.
Už samotné pojmenování „tapisérie“ je vlastně chybné. Tapisérie je tkaná látka zobrazující určitý umělecký výjev, kdežto plátno z Bayeux je ve skutečnosti výšivkou. Jde o skutečně gigantické dílo, které mě sice šířku pouze 52 centimetrů, ale délku až 68 metrů. Znázorňuje události, které vedly k bitvě u Hastingsu a k dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066.
První zmínky o tapisérii pocházejí z konce 15. století a objevují se v soupisu předmětů uložených v katedrále ve francouzském Bayeux. Samotná tapisérie je však podstatně starší, její původ ale obklopují tajemství. Není jasné, kdo toto nepochybně drahé a velkolepé dílo nechal vyrobit a z jakého důvodu to udělal. Jelikož zobrazuje vítězství Normanů, je možné, že „tapiserii“ nechal vyšít některý z normanských velmožů? Nebo ho vyrobili v Normandii a nechali poslat na Britské ostrovy jako dar Vilémovi?
Na „tapisérii“ je možné vidět několik bitev a dalších významných událostí, které poznamenaly mocenský obrat v Anglii. Vícekrát je na ní vyobrazen nejen starý král Harold II., Ale i Vilém Dobyvatel společně s mnoha vojáky a představiteli církve. Mihne se zde dokonce i Halleyova kometa. Horní a dolní okraje plátna zobrazují různé ptáky a jiná zvířata, ale i neznámé lidské postavy.
Tapisérie z Bayeux ukrývá dvě velká tajemství, které historikům dodnes nedají spát. První se týká vyobrazení smrti Harolda II. Obecně se uznává tvrzení, že zemřel během bitvy po zásahu šípem do oka a na tapisérii se skutečně nachází postava se šípem v oku. Není však jasné, zda jde o anglického krále. Klidně jím může být i muž, kterého podle tapisérie později probodli mečem. Nebo ani on. Text, který doprovází tuto pasáž, záhadu neřeší. A jasný důkaz o tom, že Harolda II. opravdu zabil šíp, vlastně neexistuje.
Druhá a větší záhada se týká bizarní a tajemné scény, která se nachází přibližně ve středu plátna. Zobrazuje ženu v plášti s kapucí, po pravici níž stojí muž s typickým mnišským účesem, takzvanou tonzuru. Natahuje ruku a dotýká se ženiny tváře. Vpravo od dvojice je vysoká budova, buď kostel nebo věž. Popis této scény není kompletní, ale značí: „… kde jistý mnich a Aelfgyva.“
Tyto dvě postavy jsou dodnes záhadou. Předtím ani potom se už na tapisérii neobjevují. Žádná Aelfgyva se v historických dokumentech v souvislosti s královskou rodinou či velmoži nevyskytuje. Na horním okraji nad dvojicí je pár ptáků, na dolním zase drak a nahý muž. A co dělá „mnich“ rukou té ženě? Hladí ji po líci nebo ji naopak udeří? Obě možnosti by byly ze strany člena církve zvláštním chováním.
Odborník na tapisérie z Bayeux David M. Wilson tvrdí, že nahý muž pod dvojicí symbolizuje milostný vztah tohoto páru. Že by šlo o mimomanželské aféry, nebo dokonce znásilnění? Sexuální skandál, který byl v té době dobře známý, ale časem upadl do zapomnění? Existují hypotézy, že ženou je ve skutečnosti Aelfgyfu, manželka krále Aethelreda II. Jenže ta zemřela 70 let před Normanskou invazí do Anglie a Wilson prohlašuje danou hypotézu za nepravdivou. Tapisérie očividně znázorňuje poměrně krátké časové období, řízení dvou králů a jejich vojsk. A i proto je pár uprostřed plátna takovou záhadou.
Tapisérie z Bayeux je jedním z nejdůležitějších uměleckých děl středověku. A tajemství všité do plátna jen přidávají na její mimořádnosti.
