Bouvetův ostrov je nejvzdálenějším ostrovem světa. Opravdu se nachází „uprostřed ničeho“. Představte si místo, jehož 95 procent pokrývá ledovec a obklopuje ho nejchladnější oceán na Zemi. Právě zde, stovky kilometrů od nejbližšího obydleného místa, se našel tajemný záchranný člun. Byl prázdný a nikdo neví, kam zmizela jeho posádka.
Nejbližší pevninou k ostrovu je Antarktida vzdálena 1700 kilometrů. Nejbližším trvale osídleným územím je ostrov Tristan da Cunha vzdálený přes 2200 kilometrů. O tomto ostrůvku jste už možná slyšeli, je totiž nejvzdálenějším obydleným místem naší planety.
Bouvetův ostrov leží mezi jižním cípem Afriky a Antarktidou mimo jakékoliv lodní trasy. I pro ostřílené námořníky, kteří znají jeho polohu, je těžké ho najít. Pravděpodobnost, že záchranný člun zanesou mořské proudy a větry právě na tento kousek země o rozloze 49 kilometrů čtverečních (je velký asi jako Modra, Myjava nebo Dubnica nad Váhom), je minimální. A přece se právě zde objevilo plavidlo obestřeno rouškou tajemství.
Přistát s člunem u pobřeží Bouvetova ostrova je téměř nemožné. Dá se to jen za ideálních podmínek, neboť pobřeží neposkytuje téměř žádné místo na zakotvení. Kdyby se to trosečníkům i náhodou podařilo, čekal by je krutý osud. Pod ledovcem, který pokrývá většinu ostrova, se nachází aktivní sopka, není zde žádné jídlo ani zdroj pitné vody. Neměly by si ani jako rozpustit led, neboť zde nerostou stromy.
Právě kvůli poloze vědci předpokládali, že Bouvetův ostrov bude výborným místem pro věž na monitorování počasí. V roce 1964 dostal tedy poručík Allan Crawford rozkaz, aby ostrov prozkoumal. Jeho úkolem bylo zmapovat i nový kus pevniny, který vznikl po sopečné erupci v roce 1954. Crawford a jeho tým přistáli s helikoptérou na ostrově a vydali se na průzkum. V jedné z lagun poručík zakrátko objevil něco bizarního: záchranný člun.
Crawford později vypověděl, že člun neměl žádné poznávací znaky a nebylo možné určit, z jaké lodi pocházel. Neměl motor ani plachty a vesla se spolu s měděnou nádrží a jedním sudem nacházely na břehu. Drsné podmínky mužům neumožnily důkladnější průzkum, zběžná prohlídka okolí člunu však Crawfordovi neprozradila nic dalšího. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se na ostrově pohybovali nějací lidé nebo zde nedejbože i zemřeli.
O dva roky později se na Bouvetův ostrov vydala další expedice, která zkoumala i již zmíněnou lagunu. Žádný záchranný člun se zde však už nenacházel. Kam se však mohl podít? Mezi touto a Crawfordovou výpravou se na ostrov už žádní jiní lidé nepodívali. Je možné, že se potopil, dno laguny se však prozkoumat nepodařilo.
K vlastnictví záchranného člunu se nikdo nepřihlásil. Laguna nebyla starší než deset let, protože vznikla během sopečné činnosti v roce 1954. Časový úsek mezi ztroskotáním člunu a Crawfordovou expedicí byl tedy poměrně krátký a lodí, které se v té době v širokém okolí ostrova potopili, nebylo mnoho. Zdálo se však, že člun nikomu nechybí.
Celý incident vyvolal řadu otázek. Co se stalo s posádkou člunu? Pokud se vydala na břeh, proč plavidlo nevytáhla za sebou a nepoužila ho jako provizorní přístřešek? A proč se na břehu nenašly žádné stopy po lidech? Odpovědi se stále nepodařilo najít.
