Kde je hrobka Alexandra Velikého? Zničit ji mohli dobyvatelé i křesťanství

Hrobka největšího vojevůdce starověku se dodnes nenašla. Její záhady odolávají snahám o nalezení, které vyvíjejí archeologové i vykradači hrobů.

Navštivte také:
Osm mrtvých v jednom domě: Vraha nikdy nenašli

Alexandr Veliký se narodil v roce 356 před Kristem v makedonském městě Pella. Byl synem krále Filipa II. Jeho učitelem byl samotný Aristoteles, a své první vítězství na bitevním poli dosáhl již jako 16-letý. O deset let později se již stal známým jako pokořitel Perské říše a když ve věku nedožitých 33 let zemřel, zanechal po sobě dobyté území s rozlohou, jaká dosud neměla obdoby.

Před smrtí údajně Alexander vyřkl, že svou říši zanechává „nejsilnějším“. Možná si přál, aby v ní zavládl mír, ale zřejmě zvolil nesprávná slova. Jeho generálové si řekli, že ten nejsilnější z nich zaujme Alexanderplatz místo, což samozřejmě vedlo k boji.

Vedle soupeření o moc se připravovaly plány na pohřbení velkého vojevůdce. I o tom se nejmocnější muži říše dokázali hádat. Těla se nakonec zmocnil Ptolemaios I. Soter, který v roce 321 před Kristem přepravil ostatky do egyptského Memfisu.

Navštivte také:
Teleportace – záhada, fakt, nebo výmysl?

Podle Diodóra Sicilského, který však žil až v 1. století před Kristem, a tedy neměl zprávy z první ruky, se v Memfisu začaly přípravy na pohřební obřad. „Nejprve nachystali rakev přiměřené velikosti vyrobenou z tepaného zlata a prostor kolem těla naplnili voňavým kořením. Víko bylo také ze zlata. Přes rakev pak přehodili fialové plátno vyšívané zlatem.“

Alexandr tedy údajně spočinul v Memfisu. O několik desetiletí později měli jeho ostatky převézt do nového mauzolea v Alexandrii, které podle dostupných údajů existovalo ještě v roce 274 před Kristem.

Kvůli tomu, co v životě dosáhl, byl i po smrti mimořádně uznávaný a jeho hrobka byla přímo poutním místem. Měli ji navštívit Július Cézar, Kleopatra i Caligula, ale ti nezanechali bližší informace o tom, kde Alexandr Veliký leží. V té době už měla být zlatá rakev roztavená a nahrazena prosklenou.

Navštivte také:
VIDEO: Panenka, která škrtila svého majitele, opět řádí

Poslední údaje o existenci hrobky, které se dají považovat za ověřené, pocházejí z roku 215, kdy ji měl navštívit římský císař Caracalla.

Ve 3. století byla Alexandria dějištěm častých bojů, vícekrát do ní vtrhli dobyvatelé, a tak je možné, že zničili Alexandrovu hrobku. Pokud by jim i odolala, zřejmě by ji z povrchu Země definitivně vymazalo slavné zemětřesení a tsunami, které zasáhlo město v roce 365. A pokud by ji nepokořila ani síla přírody, počátkem 5. století by se stala obětí šířícího se křesťanství. Představitelé nové víry totiž požadovali, aby se přestali uctívat všichni kromě Boha. Kdyby i Alexandrova hrobka byla ještě v těch časech pietním místem, zničili by ji.

Do dnešního dne se po ní nenašli ani stopy. Je dokonce možné, že se již nachází pod vodou, protože od Alexandrových dob stoupla hladina moře v Alexandrii o tři metry.