Rozhovor: Úlovky Vyšetřovacího týmu paranormálních jevů

Mnozí lidé se v průběhu života setkají s něčím, co lze jen těžko vysvětlit a co naznačuje, že neexistuje jen náš hmotný svět. Někteří o tom raději nemluví, aby je druzí neměli za blázny, jiní pátrají po vysvětlení. Někdy požádají o pomoc i Vyšetřovací tým paranormálních jevů (V. T. P. J.), který v České republice působí již několik let. O práci týmu jsme se dozvěděli více od jednoho z jeho zakladatelů – Milana Přibyla.

Ve dne projdeme terén, zmapujeme objekt. V noci potom chodíme potmě a jediné, co máme po ruce, jsou malé svítilny. Co se strachu týče, budu mluvit jen za sebe a vzhledem k okolnostem se tedy spíš bojím toho, abych do něčeho nenarazil, špatně neodhadl poslední schod a podobně. Strach je jen v hlavě, v podvědomí. Každý se bojí tmy, protože nevidí, neví, co ho kde čeká. Asi bych nehovořil o strachu, pocity bych přirovnal k velkému respektu. Je jasné, že mě něco nebo někdo dokáže vylekat, ale to je jiná věc. Jsou lidé, kteří by do toho, co děláme, nešli, opravdu se bojí. Ale alespoň nebudou experimentovat, není to legrace.

Zatím jsem takové místo nezažil. Mně skoro nic nedělá problém, ale určitě jsou místa nebo věci, které podpoří negativní vjemy. V hlavě se pak člověku začnou honit divoké představy o tom, co se tam odehrálo, jakou pochmurnou a tragickou minulost místo skrývá. V každém to něco vyvolává, ale na druhou stranu si to člověk nesmí vsugerovat. Jinak na něj právě potom padne ten pocit úzkosti. Kam bych nešel? Nad tím jsem ještě nepřemýšlel. My naše projekty bereme vážně a ovlivňování prostředím musí jít stranou. Ale jsme jen lidé a nebudu lhát, že bych někde nemohl mít problém. Nicméně zatím jsem nic podobného řešit nemusel.

Podobných míst je více a každé má něco do sebe. Ale pořád mi zůstává v hlavě naše první vyšetřování na místě zvaném Krkavčí vrch. Tam jsme nahráli naše vůbec první EVP, které znělo „Afientés“, je to z gaskonštiny a znamená to něco jako pozdrav a přivítání. Máme za sebou už hodně projektů. Mezi místa, která jsme navštívili, patří hrad Houska, jihlavské podzemí, Bohnický hřbitov bláznů, na kterém je pochováno přes 4000 těl. Jsou tam pochováni lidé z léčebny, ale i údajný vrah Otýlie Vranské. Také na tomto hřbitově se nám podařilo zachytit krásné EVP, kdy nám na otázku, jak se jmenovala, paní přímo odpověděla. To EVP znělo Maria Tůma a našli jsme ho i na náhrobku. To byl pro mě jeden z takových důležitých momentů. Tímto bych chtěl poděkovat i správci Bohnického hřbitova, Jiřímu Vítkovi, který je tam správcem a umožňuje i noční prohlídky. O našich vyšetřováních píšeme a některé nahrávky zveřejňujeme. V souvislosti s tím se ozývají lidé, že je to překvapilo a změnili názor na to, jestli existuje „něco mezi nebem a zemí“.

Máme tipy od našich fanoušků i od dalších lidí, vybíráme podle toho, jak se nám ta která lokace líbí. Také ovšem záleží na povolení od majitelů objektů. Na tom to většinou stojí a padá. Musíme respektovat i to, že povolení nedostaneme. Jdeme pouze oficiální cestou a nikam se potajmu nevkrádáme.

Zatím poslední pátrání probíhalo v Jihlavském podzemí, které je obestřeno mnoho záhadami. Byli jsme tam pozváni jednou televizní společností, měli jsme však k dispozici jen omezenou dobu na vyšetřování. Přesto jsme zaznamenali věci, které se vymykají normálu. Na nahrávce se objevily hlasy, i když jsme v danou dobu dole nebyli. Byli jsme právě venku, protože jsme zjišťovali, kde jsou větrací otvory, a Jihlavské podzemí bylo pod ochranou alarmu. Upoutávku a jiné nahrávky mohou zájemci shlédnout na našem webu, na youtube nebo na Facebooku.

Pozn.redakce: tento článek byl uveřejněn se svolením samotného zakladatele Milana Přibyla. Děkujeme.

Kontakt: vtpj@email.cz, http://v-t-p-j9.webnode.cz/