Smrt Roberta Calviho: Zabíjela mafie, Vatikán či tajný spolek?
V červenci 1982, jen měsíc poté, co se našlo tělo bankéře Roberta Calviho viset pod londýnským mostem Blackfriars, šokoval veřejnost výrok vyšetřovatelů: „Oběť spáchala sebevraždu.“ Mnozí to považovali za nemožné, 62-letý muž by se určitě nezabíjel na tak komplikovaném místě. Lidé si dříve kladli otázku, kdo vlastně „Božího bankéře“ zabil. Byla to mafie, Vatikán či dokonce tajný spolek?
V roce 1978 Italská národní banka vydala zprávu o ilegálních aktivitách Banco Ambrosiano, druhé největší soukromé banky v Itálii. Zjistilo se, že její předseda představenstva Roberto Calvi nezákonně převedl do zahraničí miliardy lir. V přepočtu na dnešní částku by šlo o asi 25 milionů eur. O necelé tři roky později Calviho odsoudili na čtyřletý podmíněný trest a pokutu téměř 20 milionů eur. Povídalo se, že bankéř se už ve vazbě pokusil spáchat sebevraždu.
Navzdory vyšetřování se Calvimu podařilo udržet si místo v Banco Ambrosiano. Soud mu také umožnil vyplatit kauci a počkat si na verdikt na svobodě. Příbuzní tedy zaplatili a Calvi se dostal zpoza mříží. Nepřešel ani rok a Banco Ambrosiano zkrachovala. Dva týdny před touto událostí však Calvi napsal dopis samotnému papeži Janu Pavlu II. Ne nadarmo se nazýval Božím bankéřem. V dopise se psalo, že krach Banco Ambrosiano může mít tvrdý dopad i na samotnou církev. Vatikán byl totiž největším akcionářem této banky. V následujících dnech byly odhaleny dluhy ve výši 1,5 miliardy eur. Banco Ambrosiano dluží peníze kdekomu, i mafii.
Calvi utíká do Londýna
Pět dní poté, co kontaktoval papeže, Calvi zmizel ze svého římského apartmánu. Díky falešnému pasu odletěl do Londýna. Týden na to Italská národní banka zbavila Calviho funkce v Banco Ambrosiano. Jeho 55-letá asistentka Graziella Corrocherová sepsala přiznání, v němž popisovala, jaké škody bankéř spáchal na bance a jejích zaměstnancích. Ve stejný den, jak našli oběšence pod mostem Blackfriars, zemřela i Corrocherová. Měla skočit z pátého patra budovy banky. Verdikt vyšetřovatelů? Sebevražda.
Tajemná smrt Roberta Calviho
17. června 1982 Roberto Calvi opustil byt v londýnské čtvrti Chelsea a vydal se na večeři. Když dojedl, rozhodl se projít podél severního břehu Temže. Co se stalo potom, to nikdo s určitostí neví. Calviho už nikdo živého neviděl. 18. června našli jeho tělo viset z lešení pod mostem Blackfriars blízko finančního srdce Londýna. V kapsách měl cihly a v přepočtu 13 tisíc eur ve třech různých měnách. Výsledkem měsíc trvajícího vyšetřování bylo prohlášení, že Calvi se zabil sám.
Calviho příbuzní však oficiálnímu vyšetřování nevěřili a najali si soukromé detektivy, kteří se případu věnovali podrobněji.
Nové teorie o smrti Božího bankéře
Úspěch v soukromém pátrání zaznamenal až detektiv Jeff Katz v roce 1991. Ten zjistil, že na rukou bankéře nebylo ani stopy po cihlovém prachu, přestože v kapsách měl v době smrti několik cihel. Bankéř měl také na krku zranění, které nemohla být od lana. Na botách mrtvého se také nenacházela žádná rez či částečky barvy z lešení. Jeho nohy jakoby se lešení ani nedotkly. Katz také zjistil, že v den Calviho smrti byla hladina Temže dostatečně vysoká, aby se pod most Blackfriars dalo dostat na člunu, vytáhnout mrtvolu na lešení, nafingovat sebevraždu a opět odplout.
Stále nezodpovězenou otázkou bylo i to, jak mohl šedesátník s podlomeným zdravím nepozorovaně vlézt na lešení pod rušným mostem. Potom by musel na těžko dostupné místo uvázat lano, aniž si ho kdokoliv všiml. To vše s cihlami v kapsách, protože ty si tam musel dát už dříve a následně si ruce umýt a dostat z nich cihlový prach.
Případ se znovu otevírá
Forenzní zpráva z roku 2002 označila za příčinu smrti vraždu. Londýnská policie tedy v roce 2003 případ znovu otevřela a na povrch se začaly dostávat nová fakta.
Ukázalo se že předtím, než Calvi uprchl z Itálie, očividně se bál o život. Zákazníky Banco Ambrosiano byla kromě jiných i mafie, která využívala Calviho banku při praní špinavých peněz a bankéř byl integrální součástí této operace. Říkalo se, že právě z těchto peněz si Calvi ulil miliony, kvůli kterým začala Italská národní banka vyšetřovat Banco Ambrosiano.
Vznikaly i teorie o tom, že Calvi jako vysoce postavený bankéř měl informace o korupčních aktivitách politiků či dokonce vatikánských funkcionářů. Věděl příliš mnoho?
Spojení s mafií
Calvi měl podle některých tvrzení zpronevěřit mafii v přepočtu až 50 milionů eur. Když Banco Ambrosiano zkrachovala, neměl ani nejmenší šanci zločincům tyto peníze vrátit. Je tedy možné, že mafie udělala z bankéře odstrašující příklad. Organizovaný zločin měl o Calviho útěku přesné zprávy. Bankéř totiž po příchodu do Londýna kontaktoval drogového dealera Sergia Vaccariho a sardského podnikatele Flavia Carboniho. Oba požádala o pomoc a oba měli kontakty na italskou mafii, které mohli donášet. Vaccariho našli o tři měsíce později doma s 15 bodnými ranami v obličeji a krku. V kapsách měl cihly a v bytě byl i seznam členů tajného spolku Propaganda Due (P2).
P2 neboli Propaganda Due
Calvi byl členem lóže spolku P2. „Propagandisté“ sami sebe označují za „Frati neri“, tedy černé mnichy. Pokud umíte anglicky, možná vám už došlo, že most Blackfriars je v překladu mostem „černých mnichů“. Propaganda Due je zednářskou lóží, která byla založena po skončení druhé světové války. V roce 1976 její členové zavrhli zednářské zásady a začali se věnovat drsnějším aktivitám. Jejich cílem bylo například složení ultrapravicové italské vlády a pavučiny P2 sahaly do nejvyšších italských kruhů.
O spolku se mluvilo jako o „státě ve státě“. Jeho členy byli politici, soudci, novináři, členové armády, podnikatelé i bankéři. Velmistrem P2 byl kromě jiných i Licio Gelli, otevřený podporovatel fašismu, a právě on usiloval o složení ultrapravicové vlády. Plány mu překazila úprava italské ústavy, konkrétně Článek 18, který zakazoval fungování tajných spolků.
Byla to vražda?
Během vyšetřování byli vyslechnuti i vysocí mafiáni, kteří mluvili o zapojení P2 do smrti Roberta Calviho. Údajně padla dokonce i konkrétní jména.
V červenci 2003 se nakonec vyšetřovatelům podařilo objasnit spojení mezi Vatikánem, mafií a lóží P2. Vatikán byl největším akcionářem Banco Ambrosiano. Mafie byla jedním z klíčových zákazníků banky a P2 rovněž. Calvi a lidé, které řídil, prali jejich peníze a starali se o financování mafie i tajného spolku „čistými penězi“. Je pravděpodobné, že právě mafie a velmistr Licio Gelli v tichosti spolupracovaly a rozhodli se potrestat Calviho za to, že dovedl banku k bankrotu a připravil je o peníze.
Před soud v roce 2005 putovalo v souvislosti s vraždou Roberta Calviho pět osob: Francesco di Carlo, jeho expřítelkyně Manuela Kleinszigová, obchodník Ernesto Diotallevi, mafiánský boss Giuseppe Caló a Calviho osobní strážce Silvano Vittoria. Velmistra Licia Gelliho nikdy oficiálně neobvinili. V roce 2007 pět obviněných propustili pro nedostatek důkazů. Vražda Roberta Calviho je tak dodnes neobjasněná.
