Strašidelný příběh: Mluvící panenka

Tento příběh mi jednou říkala moje babička. Když byla malá, dostala panenku a od první chvíle měla pocit, že se na ni svými skleněnými očky neustále dívá a sleduje každý její krok …

Babička tu panenku nesnášela. Podivně zapáchala a říkala, že z ní šlo zlo. Proto ji jednoho dne, kdy byla sama doma, vložila do krabice od bot a rozhodla se, že ji zakope pod stromem vzadu v zahradě. A řekla si, že ji vykope až bude dospělá.

Vždycky, když mi babička o panence vyprávěla, nechtěla mi prozradit jak to dopadlo. Jednou se mi ji však podařilo uprosit a řekla, že mi všechno prozradí pouze pokud slíbím, že se na to nikdy nebudu ptát její sestry, která k nám často chodila na návštěvy.

Ukázalo, že babka panenku nikdy nezakopala na zahradě, ale dala ji své mladší sestře, která si ji oblíbila a všude s ní chodila. Jednoho dne se sestra zamkla v pokoji i s panenkou. Když ji moje babička našla a chtěla se dostat do pokoje tak nemohla protože bylo zamčeno a tak poslouchala za dveřmi. Nejdříve se nedělo nic divného, ​​její sestřička říkala něco panence. Ale po chvíli se ozvala odpověď podivným hlasem! Babička se velmi lekla a rychle utíkala za rodiči.

Když se pradědečkovi podařilo vyrazit dveře, v pokoji bylo ticho. Sestra mé babičky ležela na zemi a panenka nikde! Malá holčička byla v bezvědomí a sotva dýchala. Vzali ji tedy k lékaři, podle kterého se někdo pokoušel holčičku uškrtit. Jelikož čtvrť, ve které babička jako dítě bydlela byla úplně klidná, nikdo si neuměl vysvětlit, kdo by mohl vejít do domu přes otevřené okno a pokusit se holčičku uškrtit a potom utéct. Pouze babička tušila, že za tím může být zlověstná panenka …