Únos dvouleté Pauline: Případ obklopený děsivými tajemstvími
Být rodičem, kterému se ztratí dítě, je mimořádně traumatizující. Do této pozice se v dubnu 1922 dostali i rodiče dvouleté Pauline Picardové. Ta zmizela ze dvora farmy ve francouzském městečku Goas al Ludu.
Vyděšená matka okamžitě zalarmovala policii i dobrovolníky, spolu s manželem však nemohli tušit, jaký záhadný zvrat jejich příběh dostane. Pátrání po Pauline nejprve nepřineslo žádné výsledky. Po dívce nezůstaly žádné stopy a naděje rodičů začaly blednout. Přesto se manželé Picardovi nevzdávali a nechali v novinách zveřejnit popis své dcery. Když se po několika týdnech objevily zprávy, že malou Pauline viděli ve městě Cherbourg, zůstali rodiče šokováni. Prý se nacházela v místním sirotčinci a byla v pořádku. Když k Picardovým dorazili policisté s fotkou Pauline, kterou zhotovili v Cherbourgu, matka se neubránila slzám. Byla to opravdu její dcera.
Dítě v sirotčinci
Manželé okamžitě nastoupili do vlaku a vydali se do 400 kilometrů vzdáleného Cherbourgu, kde se setkali s dítětem. Ani po dvou hodinách se ale nezdálo, že malá holka rodiče poznává. Vypadala sice jako Pauline, ale nechovala se tak.
Přesto vzali Picardovi dívku domů a doufali, že se jí vzpomínky vrátí. Zvláštní chování připisovali stresu a traumatu z únosu. Po příjezdu na farmu i ostatní děti v dívce ihned poznali ztracenou sestru. Dokonce i sousedé byli přesvědčeni, že jde o Pauline Picardovou. Policie případ uzavřela s tím, že dítě se vrátilo domů. Úleva dolehla na všechny členy rodiny Picardových a zřejmě nikdo z nich se nepozastavoval nad tím, že jen dvouletou dívku našli 400 kilometrů od domova. Opětovné setkání rodičů s dcerou však neprobíhalo tak, jak si manželé Picardovi představovali. Pauline byla stydlivá a ustrašená a přestože před únosem se snažila komunikovat, od návratu do Goas al Ludu z ní vypadlo sotva pár slov, a také to není v místním nářečí. Rodiče její stav však ještě několik týdnů připisovali traumatu z únosu. Čím více času však trávili spolu, tím více začínali být přesvědčeni, že dítě, které mají doma, není jejich skutečnou dcerou.
Objev malého tělíčka
Dne 27. května 1922 se v novinách Le Petit Parisien objevila zpráva o cyklistovi, který našel tělo malého dívky asi 800 metrů od farmy Picardových. Bylo v pokročilém stádiu rozkladu a chyběly mu dlaně, chodidla a hlava. Policisté však při těle našli jinou hlavu, byla však příliš velká, aby mohla patřit dvouleté dívce. Vedle těla byly vzorně uloženy šaty. Paní Picardová později potvrdila, že šlo o oblečení, které na sobě měla Pauline v den zmizení.
Zajímavé bylo, že tělo se našlo na místě, přes které mnohokrát prošly pátrací složky již při prvním vyšetřování únosu dívky. Začalo se tedy uvažovat nad možností, že ho sem někdo pohodil teprve nedávno.
V novinovém článku se také zmiňovala zvláštní reakce farmáře jménem Yves Martin, který bydlel nedaleko Picardových. Ten se krátce poté, co si manželé přivezli z Cherbourgu „dceru“, doslova zbláznil. Zeptal se Picardových, zda jsou si jisti, že jde opravdu o Pauline. Pak se otočil a odešel se slovy: „Jsem vinen.“
Byl za vším soused?
Stav z 27. května byl tedy následující: v Goas al Ludu bylo malé děvče, které vypadalo jako Pauline Picardová, ale rozhodně se tak nechovala. Ani ne o kilometr dále se našlo tělo dítěte s šaty, které na sobě měla Pauline v den zmizení. Části těla, které ji mohli identifikovat, tedy dlaně, chodidla a hlava, chyběly. Ty, které většinou zvířata okusují jako první, byly naopak nedotčené. Hlava, kterou našli při těle, nepatřila malé dívce. Šílený farmář tvrdil, že je vinen, ale nikdo nevěděl, z čeho přesně.
Do dnešního dne se případ nevyšetřil. Mnozí sousedé Picardových byli přesvědčeni, že Pauline žije. Otázkou by však zbývalo, odkud byla dívka, kterou si manželé přivezli ze Cherbourgu, a proč se o něj nezajímali praví rodiče. Jak si mohli Picardovi a dokonce i jejich sousedé myslet, že jde o opravdovou Pauline? Co svým výrokem mínil Yves Martin? Byl pachatelem ohavných zločinů? A čí byla hlava, kterou našli vyšetřovatelé?
Picardovi strávili zbytek života dotazováním se, co se opravdu přihodilo jejich dceři. Dívka, kterou si přivezli ze sirotčince, se vrátila zpět do Cherbourgu. Zbytek života strávila v anonymitě.
